‚To je strašně smutný nemít fotky fakt‘ (Durdle Door, Dorset, Portland, Bournemouth Beach)

Mně se fakt hrozně nechce psát, když už to někdo píše prostě, to samý, mi to přijde úplně zbytečný, ale pak jsem se zhrozila nad tím, že Kesida jednou třeba smaže blog nebo se jí omylem smaže blog a nikde o tom nebude záznam! Bychom všichni zemřeli. Well, ve středu, že prý bude u nás doma menší párty. Normálně povolená od paní domácí, že si princezna může udělat menší párty, tak pohoda. Tak jsem řekla Kesidoj, že jestli che vidět teenage party, ať přijde, nakonec jsem pro ni tu dálku jela a přijely jsme k nám. Coly, litrový vodky, Sharebox s dvaceti nugetkama a light chipsy. Už jsme pomalu zacházely do pokoje, když tu se za náma objevila víla.

„Čau lidi, já jsem přítelkyně (řekne jméno), řekne svoje jméno“

Já úplně přesně vím, kdo to je i kdyby to jméno neřekla, Cassida bádá… načež se zasekne úplně, že by to mohlo být ono a já taky stojím v tranzu, čímž si ona myslí, že nevíme, kdo je ten, jehož jméno vyřkla a řekne nám teda i jeho příjmení a to dostane Cassidu úplně fakt do fáze, kd yje celá bílá a nemůže dejchat a hejbat se a tak si představte mě. Já už dopředu vim, že se dostaneme k hrozný trapný situaci, Cassida si to myslí a slečna to ještě neví.

„Ahoj, já jsem Natalia a tohle je Lucy.“
„Jak?“
„Lucy…“
„Ježiš lidi a odkud jste? Vy máte hrozně super akcent!“
„Z Český republiky.“
„A když jste z Český republiky, tak jak proboha znáte K.?“

Tlak.  Se pobleju. Kesida křečovitě drží kliku.

„No, ehm… já jsem její au-pair.“

Uběhla podle mě asi tak hodina tady v tu chvíli.

„Jo ták… no, já jsem to slyšela… no… to nevadí, ona tady je ještě jedna holčina se kterou měl sex, tak dobrý.“

Po týhle větě fakt úplně se svět přetočil na chvilku vzhůru nohama, rozloučily jsme se všechny a my jsme šly do pokoje a udělaly jsme tak pětiminutový, jak řekla Cassida, výtlem bez zvuku. Úplně jsem se týhle situace bála, že jednou nastane a fakt nastala.

Za tři minuty se z kuchyně přes zavřený dveře ozývá hlasitý „Ahoj Natalie!“ a pak proběhne nějaký anglický jak se máš co děláš, právě jsem potkala tvoji přítelkyni, jo ona už říkala. Tak my zavřený v pokoji začneme lejt. Jako fakt lejt, protože tohle všechno musíme přelejt. Ona nevěří naprosto, že se to stalo, prej úplně jak z nějakýho seriálu, diváci napjatí ze situace. Kdo tam u toho nebyl a nezná celej ten příběh, tak… prostě… nevím, ale ta slečna je strašně super, pěkná, hodná, milá a hnedka jsem ji měla na první pohled ráda, takže jim to docela dost schvaluju.

Prostě story, jak jsem potkala someone.

Vylily jsme se asi za hodinu fakt hodně, přišla k nám do pokoje i princezna si povídat, všichni venku už věděli, že jsme se potkaly se someone, to chce panáka. Růžovýho panáka v umělý malý průhledný lidský lebce, kdo nesleduje můj instagram, jakoby nežil. Jdeme ven na trampolínu, ona chce skákat, já chci ležet, tak to je těžký, nakonec svolí k ležení a za chvíli si jdeme sednout k Erin a nějaký kamarádce její. Přijdou další holky, sedíme venku na trávě, povídáme si, my máme už dost, ale nejsme samy, někdo prej odpadl asi v deset totálně.

Tancujeme všichni v baráku, chodíme dovnitř a ven, fotíme se, tancujeme, měla bych přestat pít, protože my dvě princezny s Cassidou jsme vypily za pár hodin každá 80% svojí litrový vodky O_o

Já nevím nic vůbec, prej mě nějakej kluk vzal ze země z obýváku do mojí postele, protože jsem nebyla schopná vstát a pak jsme šly teda asi spát. Prej tam ještě někdo chvíli seděl v křesle u postele a přemýšlel, jestli bude spát s náma, ale nějak to nevyšlo a pak už si pamatuju jenom ráno v šest Gayjoshe, jak skočil z dálky do postele mezi nás, něco nám řekl a zas odešel XDDDDDDDDDDD Měla jsem asi dvě promile a musela jsem odvízt nějaký lidi prostě a ject od osmi pracovat do extra jobu.

SEVEN HELLS, ŠÍLENOST, KTEROU VE 24TI LETECH NEBUDU UŽ NIKDY PODSTUPOVAT, UŽ JSEM NA TO STARÁ.

Já, Sophie, Erin, Fran, Cassida, netuším.
Katie, já, Fran a já a Fran.

Čtvrtek jsem fakt trpěla, moc si nepamatuju, moc se nenaspalo, uklízely jsme barák potom a najednou byl pátek, mně ještě nebylo dobře ze středy a už se zas mělo pít. Achjo prostě. Lůca měla i ve středu i v pátek babysittingy, takže se nemohla účastnit, ale odvezla mě do Andoveru, kde už čekala Cassida u kebabu, potřebovala si nechat nějaký věci v autě, svlíkala si legíny u auta a šel okolo nějakej týpek, zastavil se za náma a úplně něco říkal XDDDDD

Šly jsme nahoru k Romanoj do bytu, kterej ale nebyl doma, takže jsme měly soukromou párty v kuchyni. Vůbec ten zbytek vodky do nás nešel nějak po tý středě, ale snažily jsme se. Asi o půl desátý, že jdeme na drink do Redbridge. Cestou na nás troubily dvě auta, tak Cass prej: „Tak asi dobrý.“ XDDDDDDDDDDDDDD Asi jo. Před jedenáctou do Life, vstup máme s kartičkou co jsme dostaly cestou zdarma, u šatny potkávám hnedka Cindy, obejmeme se, že se uvidíme pozdějc, ale nevidíme se pak už.

Drinky za dvě libry do půlnoci. Pijeme, co můžeme, fotí nás fotograf, máme hroznou fotku, na který mám MODRÝ OČI, což fakt nikdo nechápeme prostě, protože mám normálně fakt zelený oči. Jako největší socky si pět minut před půlnocí koupíme asi pět set drinků ještě, nemůžeme to pobrat nikam a sme fakt trapný. Pak tancujeme až do půl druhý ráno skoro bez přestávek. Akorát na záchod a na vzduch vždycky na 3 minuty. Lůcu už pak nepouštějí dovnitř bohužel, tak jdeme domů všichni, cestou se stavujeme na nejlepší kebab co jsem kdy měla, všichni se diví, že chceme jenom maso a nechceme tu zeleninu. Zakydáme si šaty a ve tři ráno jdeme spát.

Bohužel vstáváme ráno po šestý, protože potřebujeme v sedum vyject na Bournemouth Beach se celej dne válet a nic nedělat. Nějaká paní od Lůcy známá nás poslala na nějaký místo, že máme ject tam. Z místa se sice vyklubalo krásný klidný místo, ale já jsem chtěla očumovat muže, ne lodě a tak prodáváme hnedka parkovací lístek, co nás stál deset liber za pět liber a jedeme na naši pláž, kde je milion lidí a pohledy a kolotoč a Stárbaks a záchody.

Usnu, spálím se a tak. Koupeme se v moři a je to boží.

Bohužel jsem dostala křeč do prstu u nohy a to je nejhorší křeč ever prostě, zlatý lýtko v noci, kdy to bolí tak, že chcete křičet bolestí, tak jsem si musel asap sednout rychle kdekoli, tak jsem si sedla kousíček od břehu a v tu chvíli mě brutálně smetla vlna XDDDDDDDD

Minule jsem si hrozně spálila lebku, tak jsem ji v sobotu mazala co jsem mohla nejvíc a docela přežila<333

Vrtátily jsme se z pláže po šestý a v 19:30 jsem měla já babysitting. Potřebovaly jsme se dát doma trochu dokupy, vysprchovat se, udělat si obědy na neděli, no nestíhaly jsme to úplně. Ještě, když jsme si dělaly jídla jako špenát, vajíčka, losos, saláty. S mokrýma vlasama v gumičce jsme letěly do auta a přijely na babysitting včas, ale úplně mrtvý a bez duší. Celou dobu jsme si povídaly a byly na počítačích, probíraly trochu fotky a tak. Rodiče dojeli až o půl druhý ráno, my jsme měly ještě 20ti minutovou cestu domů, doma sprcha a bylo zas půl třetí. O půl sedmý ráno jsme měly sraz u Lucie. Další prostě ani ne tři hodiny spánku.

Nevstaly jsme.

Vstaly jsme úplně na poslední chvíli, psala jsem, že budeme mít 15 minut zpoždění.

To bylo poprvý v životě, kdy jsem se nenamalovala, když jsem věděla, že jedeme na výlet a budeme se tam fotit a tak. Vlasy ohyzdný prostě, jen takový neupravený chmýří, na ksichtě spáleným 50tka krém, takže jsem měla červenej ksicht, co se lesknul jak psí koule a zakázala jsem všem mě fotit XDDDDDDDDDDD Tak nějak jsme dojely k Durdle Door, na druhou stranu trošku, protože jsme chtěly blíž k moři a minuly jsme tím parkoviště. Je to tam úžasný úplně. Fakt to prostě není UK. Si připadáte, jak někde v Řecku nebo tak :)

Musely jsme vyjít nechutnej kopec a jak jistě víte, já do kopce nemůžu dejchat, fakt se dusim a brečim. Poslala jsem holky napřed a šla jsem fakt pomalu se zastávkama.

Moje tři životní radosti no <333

Tak nějak jsme se dobelhaly k Durdle Door, úplně nejčistší voda na světě, průzračná, nádherná. Škoda, že jsme neměly s sebou GoPro, mohly jsme mít super fotky pod vodou úplně. Pak jsem tam dělala své životní scény, ale docela rychle mě přešly, v autě už jsem se s Lucií tlemila, normálně jednou je přestanu dělat, protože jejich frekvence se radikálně snižuje.

Durdle Door a tak okolo plus moje umírání v kopci cestou zpátky, btw Lucie má úplně boží šaty, fakt.

Nakonec jsme ještě jely na Portland, kde jsem nikdy nebyla předtím. Byl to takový Egypt nazačátku divný, nikde nic jen hnus a písek, pak se to změnilo v řecký městečko, nakonec jsme viděly přístav ve Splitu… v neděli jsme byly fakt všude. Odpoledne jsme to na dvě hodiny zakotvily na pláži, kamínkový dokonce, bolelo to hrozně a musely jsme přeplavávat takovej odpornej pruh, kde byly řasy na místo, kde byl naopak úplně dokonalej písek.

V autě jsem pořád usínala, už jsem fakt nemohla. Od středy jsme se pořádně nevyspala. Zastavily jsme se v TESCU na zmrzlinu a Lucie si tam KONEČNĚ NAŠLA SVOJI LUCY COCACOLU a rozbrečela se tam XDDD

Doma jsem se vysprchovala, objednala Waitrose a hnedka jsem usnula prostě. Asi v sedm. Ani si to moc nepamatuju. V deset jsem se probudila a chvíli jsem zase žila a pak jsem spala do rána.

Nové velké info je, že mi chutnají jedny olivy<3 Z Waitrosu, s česnekem a jalapeno papričkou. Jsou fakt boží a dneska si je koupím asi. Btw někde v mým těle je nějaká chyba divná. Se asi měsíc fakt nepřežírám jak dobytek, ale hrozně jsem přibrala, mám skoro 65kg jenom tak prostě. Wtf.

O víkendu máme nějaký plány, ale prostě já musím občas taky spát, fakt. Na tohle jsem už stará hrozně a to se zase má pít ve čtvrtek a pátek, v sobotu by se mělo ject zase na pláž, ale má bejt zataženo, takže to vidím spíš na ten malej festival v Romsey a v neděli, pokud se dohodneme v pěti, tak pojedeme blejt do Thrope Parku, což bude úplně hroznej masakrální masakr, fakt. Zapomněla jsem napsat asi 1000 věcí, ale já nějak nemůžu už teďka v úterý lidé drazí. Doufám, že se taky máte takhle jako se máme my :)