Prdele, krev, pot, kozy a nějaký oficiálnosti ze života tragéda

Minulý příspěvek vás zřejmě vyděsil. To nevadí. Mimo komentáře jsem dostala jednu radu tajné sekty a podle té rady jsem se hned druhý den řídila. Prej to chce čas, takže vám ještě nepovím, jestli semnou hormony štěstí hnuly.

Ale hnulo se něco jinýho. Myslím si, že jsem člověk, který si ve svým životě asi nikdy nevydělá zbytečnej čtvrt milion, za kterej by jel cestovat třeba po Americe. Naštěstí tady pořád je možnost au-pair práce, která vás dostane za přijatelný poplatek agentuře do Ameriky bydlet, dostávat týdenní „kapesné“ jako tady a prostě tam chvíli žít, vidět zase něco jinýho, zažít nový věci. A tak jsem se rozhodla. Oficiálně.

Nejdřív jsem chtěla hodně do Číny, ale nebylo moc na výběr z rodin a pak jsem si říkala, že když neumím moc dobře anglicky, proč bych se učila čínsky. Že bych měla pokračovat v učení se angličtiny. USA je na tohle dobré, protože pokud jedete jako au-pair, musíte povinně chodit na střední školu nebo na vysokou školu v nejbližším městě, odstudovat si určitý počet hodin a tak. Tady mě nikdo nedokopal. Tam mi nic jinýho nezbejvá. Už jsem byla na pohovoru se slečnou z agentury v Londýně. Dokonce jsem udělala psychotest, kterej by mi určitě po přečtení minulýho příspěvku nenechali ani psát XDDDDDDDDDDDDD Doktorka už má čtyřstránkový zdravotní dotazník k vyplnění, už mám osobní reference sepsané od blízkých přátel, už se to dává pomalu do pohybu. Chtěla bych ject po Vánocích, nějak těsně. Takže bych mohla mít dostatek času si vybrat nějakou rodinu, která by mi vyhovovala. Zadala jsem si tam nějaký podmínky, jako třeba, že prostě jím jenom paleo a opravdu nebudu každej den s dětma žvejkat těstoviny, jako jsem musela u tý krávy Fiony. Takže rodina, která jí ve větším maso a pokud ne, je ochotná mi maso a vejce kupovat ve větším. Taky jsem nechtěla rodiče, kteří pracují z domu. Zase po mojí zkušenosti prostě ne, nechci. Tak uvidíme, uvidíme. Taky tady je možnost, že bysme byly s Lucií zase kousek od sebe, protože jsme udělaly střídačku a teďka slečna pojede napřed a pokusí se vychytat rodinu v okolí pro mě. Neženu se tam úplně po hlavě. Tím chci říct, že kdyby se prostě nenašla vyhovující rodina, tak se nezblázním. Ale zase by to bylo fajn se podívat po USA trochu a přibyla by vám tady nová kategorie, haha :)

Se slečna smála, když jsem říkala, že chci single fathera bez děcek.

Tenkrát mi tady slečna doporučila jednu stránku, kde se takhle au-pair co plánují nebo jsou v USA sdružují, ale to je dámy a pánové kvalitní masakr stránka. Teďka už je to lepší, protože si to tam holky vyříkaly, ale ještě nedávno, když jste zadali jakýkoli dotaz jste byli vypíčováni na lupičku jedině a pak, když každý dotaz začínal: „Já se hrozně moc omlouvám, jestli se tady už někdo ptal, protože to nemůžu najít, fakt se omlouvám…“ tak to vygradovalo v možné smazání celé stránky a prostě, nemůžu bejt někde, kde je pokupě moc holek, protože tomu asi nerozumim. Tak tam radši zcela mlčim. No to je jedno, přesto bych chtěla slečně za doporučení stránky poděkovat, koukla jsem se tam a příběhy čtu doteď. Ne, že by se mi tam úplně megachtělo, když čtu ty holky, jak po třech dnech volají koordinátorům, že chtějí okamžitě letět domů, ale co už. Nebude-li se mi to zdát, tak si prostě koupím letenku a nazdar.

Občas to je ale fakt na blití, co ty americký rodiny těm holkám dělaj. Zlatá Fiona ty vole. Většinou ale hostmatky. S nikým tam není takový problém, jako vždycky s hostmatkama.

Uvidíme.

Myslím si, že musíte vidět první legendární pospojovaný video z Instagramu, který jsem natočila docela neplánovaně, když jsem v sobotu ráno čekala na Lucii u silnice a ona měla úplně příšerný zpoždění a dala jsem jí ho na Facebook, že jako čekám.

Druhé video je už cesta na Stansted, kam jsme jely odvézt Milana, protože jel domů na Slovensko na dovolenou a vůbec neví o jakej haluz tady přichází. A o jakej haluz přijde v pátek. A v pondělí.

A udělala jsem tady růžovou ikonku na BLOGLOVIN. A chtěla bych trošku překopat celej blog, pokud vám mám psát několik dalších let. Včera jsem byla extrémně smutná a objednala jsem si LUSH za 40 liber. A čekám na pokutu. Jsme si vyjely ve středu o půl jedný ráno s Lucií na Bournemouth Beach se koupat do moře, protože bylo 21 stupňů a nějak jsem nevychytala pana radara na kraji silnice a ten mi udělal dvě krásný fotky obřím bleskem. Na jedný ladím rádio a Lucie čumí do radaru, na druhý mám vykulený oči a Lucie na mě čumí a říká: „Tak to je v píči.“ A taky bylo. V pátek ráno jsem si tady málem balila všechny věci a stěhovala jsem do náhradní rodiny (ještě, že tady ty vole takový rodiny pro případ nouze vždycky jsou!). Momentálně jsme v klidový fázi doufám a doufám, že to tady nějak společně doklepeme do těch Vánoc.

Měla jsem Twilight kouli ve vaně, milovala jsem ji fakt, ani mi nevadilo, že mám třpytky úplně všude, kde jsem je mohla mít, ale rozpouštění jsem Kesidě popsala jako růžová prdel co prdí modrý prdy. Tak nevím. A na druhý fotce mě Kesida donutila jít v devět večer běhat.

Zamilovala jsem se do Galia melounu a konečně jsem měla po dlouhý době lososa.

Hrozně mám poslední týden chuť na rybí salát v majonéze, prostě víte jakej ne? Úplně takový ty slizský kusy ryb ještě úplně celý od kůže v majonéze s hráškama. Nejvíc ten salát chci na světě. Chtěla jsem si ho koupit v sobotu v Londýně v Haluškách, ale nakonec jsme tam nejely. V pátek se semnou chtěl vidět Oscar, ale zmírala jsem doma a v sobotu se chtěl vidět znova, jenže jsem byla na tom Stanstedu se loučit. Určitě si myslí, že se s ním nechci vidět a mně je trapný ho nahánět teďka, ale snapchatujem, tak uvidíme. Nesmím mít ale ráda britský kluky už nikdy, to je samý trápení s nima, vůbec jako už.

Tyjo úchyl jsem jsem zjistila teďka. Končím radši, ráno jedu do extra jobu a určitě tam bude šílená hromada žehlení. Začala jsem koukat na Mistresses a prostě Karen nemůže bejt Karen vole. A nemůže mít Harryho. Ona bude navždycky Jinova!