Life & Stories, United Kingdom Life

Jedovatej brouk

03/10/2012

Moje procházky se psem by se už měly zapisovat někam. Vždycky mám nějakou neuvěřitelnou story. Nedávno jsem šla, pořád jsem šla a šla najednou stojím uprostřed roje včel. Včely všude okolo, na zemi, ve vzduchu… místo toho, abych utíkala, tak jsem se zastavila a úplně v klidu (!!!???) jsem si řekla něco jako no, když teďka začnu utíkat, tak určitě všechny poletěj za mnou nebo něco… tak jsem se jen hodně pomalu otočila a zase z toho vyšla ven a nic prostě se nestalo.

Dneska jsem zase, šla, šla, viděla moje ostružiny, jak povyrostly pěkně, čuměla jsem někam do blba, jím ostružiny a najednou cejtím na jazyku nožičky! Jako fakt, bez prdele. Tak jsem začala všechno flusat jak jsem mohla, jenže jsem měla štěstí a narazila jsem na nějaký speciální superhmyz, který v nějaké té své sebeobraně zanechá páchnoucí směs čehosi zrovna, tam, kde jste ho krutě napadli. Takže stojím na kraji pole s otevřenou hubou a vyplazeným jazykem a čumím do tý černofialový hromádky slin na zemi, jestli pána někde neuvidím, ale pravděpodobně se tam někde čachtal na dně. A teďka co teď? Je to jedovatý? Upadne mi jazyk? Když spolknu sliny umřu? XDDDD Nakonec jsem začala zkoumat tu chuť a nebylo to ani nějak hnusný, spíš jako docela dobrý (žijte si v Anglii s tou jejich kuchyní…) takže jsem se vyděsila ještě víc, protože jako první mě napadlo, že příroda tomuto broukovi dala tuto superchuť proto, aby to někomu chutnalo, spolkl to a zemřel! Takže jsem to začala flusat dál, pomalu jsem šla, šla a čuměla na zem, sem tam si flusla a najednou vám na tý zemi, jak tam furt čumím, vidíš zas všude včely. TY VČELY. Tak se zase zastavím, řeknu si, že jsem fakt idiot, že vím, že tam jsou na tom místě a jdu tam.

I opět jsem se pomalu otočila a s vypláznutým jazek pokračovala v cestě. Cestou zpátky jsem už ostružiny nesbírala…

Protože jsem z toho byla celá rozrušená, musela jsem si udělat radost v podobě obrazu na zeď a závěsného svícnu. Taky jsem doma u dvěří měla dva balíčky. V jednom půl kila mandlové mouky a v druhém čtvrt kila kokosové mouky. Dnešní večeře bude jasná. Rodince tady peču sekanou a vařím brambory.

<333

You Might Also Like

8 komentářů

  • Reply Vendy 03/10/2012 at 19:22

    Zajímavý ty tvoje procházky se psem :D jaká náhoda zrovna jsem teď dopekla sekanou :DDD

  • Reply Kristýna 03/10/2012 at 20:11

    Ty máš prostě na takovýhle příhody neuvěřitelný štěstí :D Ale hlavně že se ti nic nestalo a my můžeme nadále číst tvoje články :) A ten obraz se svícnem jsou úplně boží! ♥ :)

  • Reply elis 03/10/2012 at 22:48

    hmyzostórka :DDD
    mandlová a kokosová mouka vypadá zajímavě, vzhledem k ceně to možná za dlouhých zimních večerů zkusím takhle: http://veganpaleo.wordpress.com/2012/01/20/mandlova-mouka/ :)

  • Reply Elilína 04/10/2012 at 14:22

    :D:D:D:D NENE

  • Reply Nat 04/10/2012 at 16:02

    • Vendy, mám XDDDDD

    • Kristýna, no je to boží, vím! a v noci, jak svítí!<3

    • elis, hele koukala jsem na všechny tyhle věci taky. I kokos se takhle dá opražit a rozemlít úplně :) ale… kdo by se s tím chtěl srát, když mám furt nějakou práci.

    • Elilína, bohužel ano XDDDDDDDDDD

  • Reply elis 04/10/2012 at 21:17

    no, to si taky říkám :D tak uvidíme :)
    jo ptala jsem se na paleo kamarádky, která se zdravou stravou a očistou těla i ducha zabývá dlouho a říkala, že s Petrem Márou souhlasí, že „paleo“ neznala, ale ve své praxi přišla na podobné věci, jako tam říkají :)) to je dobrý :))

  • Reply katie 06/10/2012 at 04:21

    pomoc!:D

  • Reply lucienda 06/10/2012 at 20:35

    ve skutečnosti je ta sovička ještě více cute <3333

  • Leave a Reply