Moleskine, Parties

Milé děti…

08/06/2010

Protože mám dneska všechno, co v home office bylo zapotřebí a je i uvařený oběd a umyté nádobí a prostě všechno, tak jsem si sedla ke stolu a budu tady dlouho dobu, než se kolega uráčí přiject na nějaký ty schůzky a taky je dneska potřeba domluvit minimálně 10 dalších na zítra a pozítří (toto je prosím základ úspěchu, MÍT SCHŮZKY.) Dneska ráno jsem byla u doktorů, zejtra se půjdu nudit na PROFI tým do Hradce Králové na celé dopoledne, mám zrovna velkou produkci za 14 dní a tak mi bude regionální ředitel třást rukou a říkat, jak jsem výborná a já si budu v duchu říkat a kde mám kurva nějaký peníze. Ve čtvrtek ráno mě opět čeká dopoledne doktorů (a pak máte mít sakra 6 – 7 schůzek denně, achjo, když stihnete až odpoledne tři…) a odpoledne chci být vysoce produktivní. Chci být vysoce produktivní i v pátek odpoledne hlavně. Až do večera třeba do osmi. Kéž by to vyšlo. A kdybyste věděli, jak plánuju mít produktivní celý příští týden… byste nevěřili. A takhle mějte každej tejden a máte vystaráno. Zrovna dneska jsem byla v Trutnově v jednom sekáči a debilka si zkouším šaty, když na ně nemám a zrovna byly tak boží. 195 CZK stály a chodila bych v nich snad celý léto. Nemít na šaty ze sekáče dvě stovky se mi nestalo ani za mejch studentskejch let, kdy jsem měla kapesný 1400 CZK měsíčně, 600 jsem projezdila, 400 projedla, 300 paušál (jak jsem to dělala?). Teďka jsem od LEDNA 2010 úplně v prdeli… půl roku nemáte prostě na nic. A ani nemůžete platit co MUSÍTE. No představte si to. Sem tam, abych úplně neumřela si koupím něco za pár korun, ale stejně. Asi umřu… no a taky budu muset možná jezdit víc do Prahy. Nemocnice a tak. Takže mě budete mít v Praze tak 3x do měsíce, ale nevím od kdy ještě. Ale protože jsem šíleně plachá, křehká a stydlivá, nechtějte po mně setkání se jó. Musím z vlaku tam a hnedka zase na vlak nebo uvidím někde něco pěknýho, budu to chtít a začnu brečet XDDDDDDDDDDD. Né já se nevzdám, já budu mít už produktivní týdny, aby mi to vždycky dalo na všechno, co musím zapltit. Vždycky. Začínáme od ČERVENCE. Zpočátku potřebuju hodně hodně hodně peněz na doplacení všeho nezaplaceného a pak se spokojím klidně s menší částkou, ale nemusí to být, žene. Jako idiot se těším na RFP zbytečně několik měsíců, protože tam nejedu. A nemůžu ani na OAMF TRUTNOV, nemůžu nikam.

Tak, jsem si zas postěžovala po dvacátý na to samý.

Tohle jsem dneska četla. Tak nevím. Když jsem moc opilá, tak se neodlíčím, fuj. Když jsme u toho chlastu zase, tak já se neponaučím nikdy, víte. V sobotu jsem pila na antibiotika a pak jsem nemohla usnout a tak jsem si vzala prášek na spaní ještě na to všechno. Za 2 hodiny se vzbudím a normálně jsem letěla po bytě, nahoru dolů a tak. Na mobilu asi 15 nepřijatých hovorů a 10 zpráv, že se F nemůže dostat domů a jde spát n mým rodičům XDDDD. Tak mu volám asi nějak, vezme to a jde od nich zas k nám domů, já nevím proč, ale jdu mu naproti a cestou jsem měla brutální halucinace, že jsou všude na zahradách a u domů lidi jak kdyby bylo odpoledne a byl tam i obr. Nějak si to nepamatuju přesně a vůbec nevím proč ta noc takhle byla XDDDDDDDDD.

Nechápu to fakt.

V neděli mi bylo zle a fotky z neděle jsou v minulým postu. Serou mě ty šaty. Jdu si udělat toast.

BONUS DNE:

Bárb: Natalije, vis jak mas tu fotku prvni na blogu XDDDDDDDD
Já: co je na tom špatnýho jako ZAS XDDDDDDDDD
Bárb: tak ja tam furt hledam toho hada, ne XDDDDDDDDDD a rikam si, co tam dela ten slahoun z rebarbory XDDDDDDDDDDDDDDD

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply