Bournemouth Bitch

To jsme vám v sobotu ráno jeli všichni na Bournemouth Beach se válet na pláži a koupat se a tak. Máme to hodinu cesty z Andoveru, parking je tam zdarma, jsou tam záchody a stánek s kafem a dva plavčíci ve věži, tak co chcete víc, žejo. Přijeli jsme na pláž, vybírali jsme si místo, po shlédnutí jednoho ze dvou Lifeguardů ve věži jsme měli místo úplně jasný a zalehli jsme. Milan se k nim mohl se svýma červenýma plavkama úplně přidat XDDDDDDDDDDD

K našemu překvapení od moře foukal vítr a to docela dost, takže jsme měli písek úplně všude a hnedka jsme pochopili, proč mají všichni u svých dek na pláži plachty nebo takový ty malý „stany„. No nevadí, slunce opalovalo, zima nebyla, latté měli a Mičové Bjůkenenové se pokoušeli surfovat na vlnách. Tak jsme tam všichni chrápali na pláži, dělali kraviny a jedli oběd, co jsme si udělali. Sara mi doma dala hrozně obří thermo tašku plážovou na jídlo a my jsme měly s Lucií jen dvě krabičky rýže a jablko a banán XDDDDDDDDDDDDD Ale zdvořile jsme si ji půjčily teda.

Pár fotek z pláže, snad se tam během srpna ještě dostaneme :)

Večer byla omylem párty, za všechno může Lucie, která řekla, že jo, že jde a já bych byla sama chudák doma a bála bych se, tak jsem šla taky a neměla jsem to dělat přátelé. Neměla. Za prvé nechci vůbec nějak moc pít alkohol na můj zdravý životní styl! Za druhý prostě nevím a za třetí jsem usnula asi ve dvanáct v obýváku na zemi a ty kurvy, co si říkají kamarádi po mně skákali a kopali do mě, viděla jsem to v neděli na fotkách! Mimo to mi bylo ráno tak zle, že jsem do 12:30 jen ležela na místě a nemohla jsem se pohnout, protože jakmile bych se pohnula, tak bych se poblila. Pořád jsem se divila PROČ, když jsem vypila tak 1/4 flašky vodky s džusem prostě. Že jako divný. Večer jsem viděla tu flašku a vypila jsem nějakým nedorozuměním 3/4 flašky a vzpomněla jsem si, že jsme byli v hospodě a točili jsme tam panáky. Thx.

wtf1

wtf2

Dobře mi začalo bejt až tak v pět hodin navečer a v osum jsem měla ject na Heathrow. Dali mi na to 50 minut, stihla jsem to na minutu. Vyzvedávala jsem kamarádku Katie, co přijela z Holandska, vypadá jako Švédka a umí suprově anglicky. Cestou zpátky se nám nějak nepodařilo naject tam, odkud jsme přijely. Na terminálu čtyři nebyly žádný ukazatele, takže jsme se na 40 minut trošku ztratily, ale dobrým směrem dolů na M3, takže to nebylo zas tak hrozný. Doma jsme byly asi po jedenáctý večer. Musela jsem dělat, jak mi je hrozně dobře a nebolí mě hlava. Na letišti jsem si koupila v Costě kuskus a byl TAK HNUSNEJ, že se to nedalo za tři libry vůbec žrát.

Poslední noc s Lučíjou.

Budeme mít obě brzo narozeniny a asi si uděláme výlet do Švédska, uvidíme ještě podle cen letenek a počet sobotních babysittingů. Přemejšlím, co si zasloužím k narozeninám sama od sebe. Vždycky si kupuju nějakej dárek prostě, už x let. Letos by mě můj dárek vyšel jenom asi na 600 – 700 CZK, by šlo, ne? Mimo to všechno mi nefunguje skoro můj notebook a včera krachnul i záložní malej notebook. Teďka píšu z velkýho a doufám, že to přežije ještě. Na cestě baterka, nabíječka a čeká nás přeinstalování systému.

Flákám běhání, flákám běhání! Fuj.