Jak se ze mě pomalu stává Angličan… aneb seznam poznatků!

Myslela jsem si, že mě život v cizí zemi nijak neovlivní. Mám pořád ráda takový ty svoje věci prostě no. Ale najednou si všimnete, že čím dál víc jíte fazole. K snídani, k obědu, k večeři… fazole jste nikdy v takovým množství nejedli a najednou je jíte a co víc, ony vám chutnají a nedovede si představit týden bez toho, aniž byste měli aspoň dvakrát fazole. A nebo vajíčka. Ke všemu, jak fazole, nejlépe vajíčka s fazolema.

A kdyby jenom to. Jak jistě víte, vidíte, pozorujete na mým fashionblogu, jsem milovníkem dlouhých triček. Minule jsem šla ven. Musím projít okolo zrcadla na chodbě. Prošla jsem, jen jsem se koukla tak procházejíc a úplně jsem se musela vrátit, protože jsem v něm viděla Katie! Krátký kraťasy, krátký tričko! Všechny angličanky nenosí nic jinýho, tyhle krátký trička jsou všude. I na mě nějak. Šok. Nějak mi to nedošlo, nějak jsem si to neuvědomovala. Večer jsem se koukla do skříně a těch triček tam je víc… no tohle. A kdybyste viděli ty holky tady v klubech všude. Jim je jedno, že mají devadesát kilo a výšku jak já. Prostě všechny mají minišaty úplně těsně pod zadek. Tenkrát jak jsem šla v legínách a tílku, tak jsem si říkala, že jsem docela odvážná, protože to tílko je do půlky zadku. Byla jsem tam nejvíc oblečenou dívkou noci.

Taky prý vypadám jako teenager. Minule přišel Patrick za hostmámou a hrozně, ale hrozně se tlemil, že si lidi prý myslí, že mi je tak 16, jak pro něj jezdím do školy a že na mě prý blbě čumí na všech křižovatkách, když se stojí v koloně a tak. Tak kde to sme? XDDD

No a protože vás tohle hrozně zajímá, sesbírala jsem vám seznam takových poznatků, kterých jsem si tady za 4 měsíce všimla, potkala a zjistila.

A protože chci psát blog víc. Baví mě to zase, hrozně. A taky chci mít všechny vzpomínky sepsaný (a co nejvíc)!

• Jiné jednotky. Všeho snad. Máme tady míle, palce… minule se mě u doktora ptali, kolik měřím, říkám, že 158 centimetrů a oni cože, tak jsem zkusila že pět a tři něco a oni jó super (degenerace z blogů, co jsme psali jako šestnáctiletí…)

• Opravdu tady pořád prší. Jsem si vždycky myslela, že se to hrozně přehání, že v Anglii pořád prší. Ale nepřehání, no. Pořád tady prší. Aspoň jednou denně, i když je pěkně, tak prostě chvíli prší. Někdy úplně hrozně a hrozně dlouho. Nedávno propršel bez přestávky 1 celý měsíc. Úplně přesně měsíc pršelo! MĚSÍC!

• Řidiči jsou velmi ohleduplní. Ano, jsou. Jsou tady šíleně úzký silnice, ale jakože tak, že Lucie vážně řekla, že jako to je jednosměrka a nevěřila mi, že není… takže se auta navzájem pouští, kdo jen trochu můžu uhnout, uhne a pustí toho druhého. Děkují si, mávají si, pořád úplně. Za všechno. Zpomalují, když vidí někoho, zastaví úplně před vámi, když běžíte po silnici a po druhé straně jede auto, potom vás objedou a ještě se usmívají prostě. Nesvítí se tady přes den a můžete mít 0,8 promile alkoholu v krvi (!!!!!!!!)

• Brambory v ledničce, majonéza ve spíži. Přijde mi, že co my dáváme do ledničky, oni ne a naopak. Možná to je individuální, ale já doma mám brambory teda ve spíži v košíku a taky tam mám cibuli a česnek. Tohle všechno je tady v lednici. Ve všech rodinách, kde jsem byla. Majonéza je naopak ve spíži, doma ji mám otevřenou běžně v ledničce. Jablka v ledničce. Vajíčka ve spíži. Milion věcí, milion!

• Hnusný párky. Který mi ale začaly časem chutnat, no. Chutnají jako naše horší vinná klobása, takový divně nakyslý, jak zkažený, nevím… ale začala jsem je dávat v pohodě, s fazolema, haha :)

• Menší výběr všeho. Přijde mi, že tady je menší výběr všeho. Jako druhů prostě, ale možná se mi to zdá. Úplně, co je fakt masakr, jsou prostě vložky a tampony. Tady v celé Anglii mají JENOM TAMPAX značku a většina je s aplikátorem. Prostě jsem si myslela, že O.B. nebo Kotex úplně jsou hodně ve světě, ale Lucie mi musela dovézt pár krabiček… drogerie mají svoje značky, ale nevím no. Pokud sem někdy pojedete, kupte si v ČR fakt zásobu svých oblíbených… nebo to nedáte.

• Polské obchody. Polské obchody jsou všude, české jsou v Londýně. Dováží se tam pečivo naše, Kofola, pivo a další věci, na který jsme zvyklí. V polských je hodně uzenin, lepších párků a různý věci. Já osobně tam nechodím, fakt jsem se nějak transformovala do anglickýho těla.

• Vypadám na 17. Možná i na 16. Hodně holek v mým věku tady má už i dvě děti a vypadají prostě jako mamky. Já s mým emo hárem vypadám jako teenager. Katie spolužáci mi dodnes nevěří, že mi není náct, všude po mně chtějí ID a když jim to ukážu, tak padají na prdel…

• Hellmans. Mají tady tuhle značku, ale mají jen majonézu a majonézu light. Tatarka NEEXISTUJE.

• L-Carnitin. Chtěla jsem si k běhání koupit podporu pro spalování tuků a to tekutý L-Carnitin, který si přidáte do pití třeba. No vůbec nikde jsem ho nenašla. Ani v obchodech, kde se na to specializují. A když někde je, tak prostě strašné minimum látky, asi je to tady zakázané. Prostě u nás L-C 100000 a tady nic!

• Hodně věcí zdarma. Hodně věcí je tady free. Hlavně tašky. všude vám všechno dají do taštiček. A v bance mám účet naprosto bez poplatků.

• Angličani a kartičky. Všude jsou obchody jako třeba CARD FACTORY a stále je v nich plno a fronty. Dávají se kartičky ke všemu. Thank you, sorry, new home, new job, good luck, goodbye… ke všemu.

• Cizí lidé si hodně povídají. Lidé, co se neznají si hodně povídají, usmívají se na sebe a tak. Vidím to a zažívám to. Třeba si vybírám něco v obchodě a přijde paní, usmívá se a povídá si semnou, že to je dobré, že v jiném obchodě to nemají nebo je to drahé a úplně začne o počasí a tak. U kasy si hodně povadají, což teda dost zdržuje, ale neuděláte s tím nic. Když se psem jsem někde, tak se zastaví lidé a ptají se co je to za rasu a prostě si chtějí stále povídat.

• Ženy moc nepracují. Ženy tady zrovna moc nepracují. Pokud mají muže na lepší pozici a on nese dostatek peněz domů, je ani nenapadne jít do práce.

• Antikoncepce zdarma. Ano, mám antikoncepci zcela zdarma. V ČR dávám 1000 CZK za tři měsíce. Chřipku neléčí, naprosto ji přecházejí a divili se mi, proč ležím při chřipce víkend v posteli. Pak mě teda Sara viděla, že jsem na tom fakt zle, ale nemá smysl tady jít k doktorovi. Měla jsem hrozný problém s kolenem, jasný zánět nebo něco a ten kokos mi dal ibalgin… pak jsem k tomu samému (wtf?!) šla s angínou a nedal mi nic… tak jsem šla do lékárny, volně si koupila antibiotika a šla ležet dál.

• Deodoranty. Taky hrozně malý výběr! Hlavně tady nemají skoro vůbec tuhé, jen s kuličkou. Ale objevila jsem kouzlo LUSHE i v deodorantech, takže už pohoda.

• Jezdí se mi líp vlevo. Ano, no. Úplně mnohem líp se mi jezdí vlevo, protože jsem jeden z těch kokotřidičů, co mají permanentně položenou ruku na řadící páce, takže se mi mojí silnější pravou rukou řídí mnohem líp, žejo. Zvykla jsem si na to hodně rychle a teďka se bojím řídit v ČR. Mimochodem tady nikomu nemůžete půjčit svoje auto. Pojištění je psáno na osobu. Takže já si nemůžu ani půjčit druhé auto od rodiny, protože mám právo jen na Focuse, Pavlína mi nemůže půjčit svoje, prostě nic.