A zase o práci a o životě au-pair…

Hodně lidí si myslí, že se hrozně podceňuju. Ale já se nepodceňuju, já sem prostě úplně super v tom, že dokážu přiznat, že jsem fakt piča a neokecávám to XDDDDD. Prostě mi nepřijde moc normální mít 23, mít střední školu a neumět anglicky. Fakt ne. Měla jsem umět prostě normálně už dávno. A ne, že se to budu ve 23 letech teprve učit. A vůbec bych měla bejt o jeden level vejš ve všem, jenže jsem se trošku zasekla na 2 roky na jednom místě a teďka si tady napravuju svoje chyby. Tady v Anglii, protože jinde to nějak nešlo asi ani.

Protože jsem zjistila, že je odkaz na blog na jednom fóru o au-pair a protože jsem dlouho nepsala nic přímo o práci a o lidech, rozhodla jsem se dneska, že sem zas jeden hodím. Určitě mnoho z vás zajímá co třeba dělám poslední dny co se pracovní doby týče, jak zvládám dvě rodiny najednou a tak. U druhý rodiny to je trošku naprd, mají mě moc rádi, ale Saře se to přestává líbit. Jen tak. Z ničeho nic. Nemyslím si, že bych něco zanedbávala nebo tak. Rozhodla se ze dne na den a nevím proč, no prostě v druhé rodině musím skončit k poslednímu tohodle měsíce. Tammy, mamka v druhé rodině si chce ke konci srpna sednou se Sarou a uprosit jí, abych mohla od září zas nastoupit, protože mě prej milují a děti mě milují XDDDDD Každý mě miluje a to sem piča, jak jsem již psala. Dobře si to dávám, což.

Takže se v září uvidí, jak to bude. Všechno bude jinak naprosto, protože Katie jde na jinou školu a tak. Nevíme, jak co bude a nebude. Uvidíme. Zatím to mám tak, že pracuju tady v mojí hlavní rodině a k Tammy dojíždím na 3 hodiny denně, každý den v jiný čas, jak mě potřebuje. U nás v rodině jsem klasická au-pair, i když víc jsem tady jako driver a housekeeper teda a v druhé jsem zase klasická mother’s help. Vlastně musím za tři hodiny stihnout tolik, na co bych měla normálně tak šest. Mám tam kvalitní peníze, takže tam chodím ráda, ráda to zvládám a mám ráda i všechny děti hrozně! Úplně se na ně vždycky těším a pohoda! Prostě super úžasný lidi nejvíc na světě. Pomáhám hlavně s malým jednoletým, ráno ho beru z postele, měním plínku, dávám snídani, oblíkám, pak dám do chodítka, uklidím stůl po všechno dětech co snídaly předtím, zapnu myčku, zametu podlahu, otřu stůl, připravím Tammy lahvičky pro obě mimina, jdu dětem ustlat postele, roztáhnout závěsy. Někdy jim tam vyluxuju podlahu, každý pátek otřu prach. Ve čtvrtek jim vařím večeři, ve středu jsem sama s malým ráno doma… je to hodně různý, nic mi nevadí. Ani měnění plínek mi nevadí a to jsem se toho bála děsně, ještě když mě všicni varovali, že mají mimina ty hovna až na zádech. Mají, kdyby to někdo chtěl vědět. Mají.

Úplně jsem připravená na to mít svoje vlastní miminko. Už vím jak se to drží, krmí, jak se dává odříhnout (minule mi poblilo tričko<333) a všechno prostě vím, jsem ta nejlepší piča na světě, fakt.

Mimochodem, úplně vtipné informace mám z první ruky. Moje první rodina, od které jsem odešla v dubnu, protože byli nejhorší a zlí a nenávidím dodnes to prostřední dítě, kterýmu nemůžu přijít ani na jméno (přečtěte si pár článků dozadu…) si našla před měsícem a nco novou au-pair. A? Ta nová au-pair po měsíci odchází XDDDDDDD Po měsíci! Ta to nedala dva jak já a čtyři jako Francouzka. Nedokážete si představit, jaká je Fí prostě ženská zlá. Nedokážete. A takhle pak vznikají špatné zkušenosti. Já tady mám teďka dvě skvělý rodiny, který mám fakt ráda a jsem ráda, že jsem to změnila a nejela jsem domů do ČR. Fakt, jestli někde nebudete jen maličko spokojení, tak měňte. Protože se to nikdy nezmění k lepšímu, nikdy. A vy chcete být šťastní přeci. Podívejte se na mě teďka, super prostě. Ještě docela dobrá rada je si neplatit celou školu hnedka ve městě, kam se nastěhujete. Poptejte se po měsíčních splátkách školy nebo nastupte až za měsíc třeba. Aby vám nebylo líto, že tam musíte zůstat kvůli zaplacené škole. Já taky měla jen měsíc zaplacený naštěstí a to jsem se hádala první měsíc s Fí hrozně, že to nechci zaplatit celý, že potřebuju svoje peníze a že si to obstarám sama. Věděla asi proč mě chce držet něčím… bič.

Takže toto byly rady pro vás ode mě do života zdarma.

V pondělí byly bank holiday a i já jsem měla volno. Slíbila jsem Pavlíně, že s ní pojedu na letiště na Stansted (!!!) pro ségru a taky jsme jely. Zastavily jsme se na super zastávce s Burger Kingem a Stárbaksem, ale prostě jestli chcete vědět pravdu, nejlepší latté na světě dělají v Costě. Můžete mi věřit, jako vždycky. Takže fotka číslo jedna stojíš jak pravítko, tak já udělám křivou nožičku. Dvojku jsem popsala. Trojka = máme super kruháče všude. Čtyři a pět, no, udělala jsem si radost zas jednou a šestá fotka je oslava královny v Broughtonu.

Připomínalo mi to naše Čarodějnice vesnický v pětkrát menším asi tak. Byla jsem tam asi dvě hodiny, všichni byli nacamraný, Milan se mě ptal, proč na něj pořád čumím a vypadal jak myslivec, kapela začala hrát na jednu kytaru a na housle I Gotta Feeling a tak jsem zas odjela. Včera byly prázdniny taky a celý jsem je proležela v posteli a nic jsem nedělala a to jsem si slibovala, jak budu něco kreslit nebo malovat a tak… bájo.

Za několik málo dní vám řeknu děsný tájo, o kterým někteří z vás vědí, ale je to hrozně nepodložený ničím jako, takže jak kdybyste to nevěděli.

Dneska ještě musím udělat všem večeři, jsou prázdniny a mám doma všechny prostě. Večer v posteli hnu s Game of Thrones aspoň o dva díly, jsem totiž u S02E06 teprve jako. Nic neříkejte, stačí mi včerejší spoiler jako, že?! A dneska začala třetí řada Pretty Little Liars, takže pokračování učení se anglického jazyka pomocí seriálů pokračuje… tenhle víkend nic, příští víkend Londýn, další víkend Katie obří oslava narozenin kam jsem pozvaná (!!!) a ten další víkend? :)))