V mým pokoji asi měsíc nebyla žádná au-pair a tak se mi tam normálně nahromadily berušky. Jak neumím anglicky, tak pro mě bylo hrozně logický říct ladybugs a potom mi řekli, že to jsou ladybirds, ale prostě mě to nezajímá a jsou to ladybugs. No měla jsem jich tam asi šedesát. 40 na okně a 20 různě po pokoji. Dodnes je chytám a dávám pryč. Ale nejsou to normální berušky, jsou to divný berušky. Různě barevný. Třeba i celý černý s červenýma tečkama nebo žlutýma. Nebo tak. Blbý je, že mám v pokoji vážně asi 12 – 13 stupňů. Na všední den mi to je docela i jedno, protože nebudu pořád v pokoji, ale na víkend mě to sere, protože v tom mým pokoji se začne topit samo až v 17:00 a vypne se to ráno a nejde a nechtějí to udělat jinak, takže si na to musím nějak zvyknout. Malej je hroznej parchant, chce hrát jen elektronický hry a nic jinýho. Nejde uhlídat, kouše, škrábe, mlátí mě a nic nechce.
Včera to byl horor. Ale fakt. Jsou prázdniny a rodiče jsou celý dny pryč a já s ním jsem od sedmi do rána do večera a neměla bych ani! Ale tak ok, jsou to moje první dny… kdyby to mělo pokračování, řeknu si o víc peněz, mám pracovat 6 hodin denně. Prostě mám na každej den nějaký úkol. Jeden den mytí podlahy dole, jeden den horní patro, jeden den výměna povlečení a ručníků, jeden den žehlení třeba a tak.
Co nejdřív, až se zajedu si to chci uspořádat nějak co nejlíp, abych vše měla co nejdřív hotový a tak, uvidíme. Málem jsem dneska ráno balila kufry. Moje host máma mě včera večer šíleně vyprcala, protože jsem to nestihla s malým. Nechtěl jít do vany, nechtěl jíst a spát a zpozdilo se to o hodinu a půl všechno. Byl to největší problém na světě pro ni. Blbý je, že on neposlouchá ani jí a ona chce, aby poslouchal mě. Je to těžký, není moc čím mu vyhrožovat, protože zakázala hry, včetně Wii a to je jediný, co na všechny platí. Takže není motivace a fakt je to těžký. A druhej den. Druhej den?!
Brečela jsem celej večer, brečela jsem půl hodiny ve sprše, seděla jsem, brečela jsem a holila sem si nohy a pořezala jsem si je omylem, protože jsem měla novou žiletku. Brečela jsem i ráno, seřvala mě znova. Že nepotřebuje někoho, kdo není strong a kdo je takovej, jako jsem já. Brečela jsem zase. Naštěstí odjeli pryč na dvě hodiny, mohla jsem tedy brečet celý dvě hodiny, půjčila jsem si od ní z koupelny šampon, protože se to nedalo vydržet už bez umytí vlasů a umyla si vlasy. Vyprala jsem, vyžehlila, oběd připravila, pošťákoj jsem uřvaná otevřela (chyba do budoucnosti, ale napravím to).
Skypovala jsem se všema, zase jsem brečela, balila jsem si kufr, že pojedu do Londýna hledat cokoli a že půjdu kamkoli. Pak jsem si vzala moc prášků na nervy a bylo mi šíleně zle.
Odpoledne přišel nejstarší s kamarádem a hrozně mi pomohli. Poradili mi co přesně na malýho platí, jaká mám bejt, že mám fakt fakt zlá, křičet, ječet, tahat ho a různě. Tak jsem odpoledne začala. Lámala jsem mu málem kosti a fungovalo to! Oni dva mě dneska úplně zachránili a kdyby to takhle šlo dál, zase vybalím kufr klidně a bude to ok! Fakt mi kluci pomohli, udělala jsem jim burgery za to, ale nepochopila jsem, proč je chtěli obsypat hráškem, ale budiž.
Byli jsme i venku. Dostat je ven je zázrak, takže dobrý. Nakonec jsem ho dostala do postele o 10 minut dřív, než měl jít, přečetla jsem mu toto a usnul. Great job! Rodiče nadšení, host máma úplně nejvíc nadšená. Tak snad to půjde líp, než druhej den. To bylo fakt peklo.
O víkendu se ožeru, je mi jedno kdy a kde a jak!
Nestíhám fotit, neberu si s sebou iphone, protože mi ho malej pořád bere. Takže mám jen pár fotek, ale myslím, že všechno bude. Za pár dní se mi o dost zvedla hladina followers, takže díky!
Vařím ve starém anglickém stylu na kamnech. Jako vážně a miluju to a chci to doma :)
Burgery obsypané hráškem (wtf) a berušky jsou prostě všude, všude, všude…
Taky jsem měla lekci jízdy nalevo v autoškole a prej sem dobrá a donutila jsem instruktora říkat kruháč, protože kruháče jsou VŠUDE ÚPLNĚ a nebavilo mě to jejich anglický slovo.
20 komentářů
tak to je nejvíc dobře, že už to jde. snad mu spadne hřebínek, spratkovi. držim palce♥
Začátky bývají nejhorší, ale je dobrý, že jsi takhle ze začátku spratkovi ukázala, snad už bude jenom líp, taky držím palce :))
A beruška na fotce vypadá jak obrácená normální beruška :D
„donutila instruktora říkat kruháč“ jako fakt XDDDDD
a berušky jsou super :D
Drž se! Anglická děcka jsou spratci, o pár jsem se jich taky starala, ale jdeš na to dobře:)
tak dobře že získáváš respekt u prcka :)
ještě by to chtělo získat respekt u matky… teda nevím, jak to probíhalo, to jako na Tebe řvala? chápala bych, kdyby Tě pokárala nějak normálně a Tobě ruply nervy a brečelas, druhej den úplně jinde a tohle žejo… ale jestli byla nějaká drsná, tak na to bacha, to ať si nezvyká :))
a ten starší bude kámoš, to je super :)
ale roundabout je beztak takový kulatější slovo než kruháč, se na to víc hodí :D
tyhle berusky jsou myslim jako skudce, mozna i jedovaty, tak bacha.
Jinak klobouk dolu, hezky jsi toho parchanta zvladla. Bohuzel, takovyhle rodiny jsou skoro vsechny, dokud uz nemas par let zkusenosti a dobrou anglictinu.
kruhac – nejLOL
Aj. Aj. Hele, uvidíš, jak ti bude. Jak s eto bude zvládat. Já myslím, že jde jen o pár prvních dní, než se zajedeš, zvykneš si na to a navzájem se více oťukáte (a zkusíte si limity). Držím palec. A kdyby to bylo extrémně na ..ehm.., tak se na to vykašli a zkus to jinde.
oh dear, ja by som to asi nedala, keby na mna niekto zacal jacat, by som v momente odisla…. ale som rada že si to tak zvládla potom, snád to uz bude len dobré:)
já tě fakt obdivuju..asi v 15 letech jsem chtěla odejít do světa,do Anglie, do Států a tak, no přešlo mě to:D Kdybych tam měla jít pracovat,tak nikdy s dětma, já bych ty spratky musela asi zabít:D
jůůů berušky a fakt nejsou jedovatý??
jen do něj, parchanta! a neboj se oni jsou v celku gumoví, tak mu nic nezlomíš jen tak :DD
Ten sporák tyo! :O Těším se na tu challenge, snad furt točíš :)
hou tak hodně trpělivosti přeju, máš docela zápřah takhle na začátek :O kolik je tomu klukovi?
Tohle jsou asi běžné začátky s au-péřením. Sestra byl taky uplakaná a zmatená, když jela prvně, a neuměla anglicky vůbec. S rodinou a dětmi si taky moc nesedla, ale v další rodině už věděla co a jak, našla si k tomu i další práci a v další rodině zase lepší a zase, až po 4 letech začala v anglii dělat svoji profesi – kadeřničinu a teď do Čech už nechce nikdy protože tady děláš za málo peněz a necháváš si na hlavu srát furt. Takže je asi nutné ty počátky přežít, věřit že je to lepší než tu, hlavně když tady doma ani není pro mladé lidi skoro žádná práce. A berušky nesnáším, na barvě nezáleží, jsou to svině už od Ferdy Mravence
Hey s tím malým se vůbec neser xD Jako k nám jezdí jednou za rok švica z Kanady a má tři malý rozmazlený děcka, taky ju vůbec neposlouchaj a z nikoho a ničeho nemají respekt a já jsem jediná, která je umí srovnat páč se s nima prostě neseru. Prostě jsem něco řekla a ty to uděláš a konec, žádný vyjednávání xDDDDD Asi prostě nemám mateřský pudy, ale na ty malý potvory to funguje, tak co xD Přeju ti hodně síly!!
S malýma spratkama je to těžký. Kolik mu je??
Samozřejmě nejpodstatnější je motivace (studuju pajdák), ale je to šíleně těžký, když od rodičů není tak naučenej. Jak vidím, tak rodiče v anglii ty děti moc neřeší.. Když pořád jezdí pryč a nechají ho hrát a nakonec je ani neposlouchá.. Nejlepší do budoucna by bylo vytvořit si s nim přátelskej vztah.. Jenže, lehko se kecá, že? =D Né, vážně mě zajímá věk!!
Chci Ti velemocně poděkovat za článek! Dnes obzvlášť, protože mi (vele)mocně pomohl zvládnout zápočet (pro velký úspěch opakovaný znova) bez větší duševní újmy, než bylo nutné .-) Zkoušející na mě totiž zapomněla a poslala mě ještě na půl hodiny do pryč a tak jsem čas využila k netování a samozřejmě jsem se nemohla nezastavit na čumendu na Tvé stránky, jestli tu nááhodou nepřibyl zase nějaký nový zpravodaj ze světa :-) A von jo! Skvěle mě odreagoval a naladil na pozitivní vlnu, no fakt! Ty beruše jsou teda pecka, to jsme se teda v bižuli neučili, že Angláni pěstují takovéhle zvláštní tvory, ale jestli nekoušou, nepíchají a neznačkují si své území, tak oukej, ne? Jsem ráda, že jsi to nevzdala hned po prvním debaklu, a dalas jim ještě jednu šanci ;-)
Jo a když je řeč o těch KRUHÁČÍCH- jezdí se v nich stejně jako u nás nebo v opačném směru? (po směru nebo proti směru hodinových ručiček? logicky by to asi mělo být po směru, když jezdí vlevo, ne?- já teď konečně začínám s autoškolou, tak jsem taková zainteresovaná :-)) ).
Tak se srdnatě drž a nedej se.
To das ;-)
Drž se, anglické děcka jsou parchanti. I ty starší.
Nat, čítam ťa už nejakú tú dobu, nikdy som sa ‚neodvážila‘ komentovať, ale už fakt musím. Vždy sa teším na nové články aj recepty (cococake ♥) a úplne obdivujem, ako si odišla do toho Anglicka. Ja o tom snívam už celý život, ako raz budem žiť v zahraničí ale čím som staršia, tým nereálnejšie sa mi to vidí.. viem, že to musí byť teraz ťažké, držím ti palce, ukáž tým detiskám poriadnu stredoeurópsku výchovu XDDDDDDDDDD
„Jak neumím anglicky, tak pro mě bylo hrozně logický..“ Nat, ver si vic, kdybys neumela vubec anglicky, nedomluvis se :).
Moc te obdivuju, ze ses takhle odhodlala, byl to sice krok do neznama, ale urcite se ti zivot obrati k lepsimu tedkom. :) I kdyz verim, ze to zpocatku musi byt hrozne tezke…