Life & Stories

Nic zvláštního se nestalo, pršelo a pak přestalo, jak to bejvá když je listopad

05/12/2011

Nó, tak já nevím, co chcete slyšet. Dobrý zprávy vůbec nemám.

Vlastně se mi o tom ještě ani nechce psát, ale řekla bych, že je načase to ze sebe všechno vypustit ven. Ale vůbec nevím, čím mám začít. Mám totiž tři fakt debilní zprávy, jedna je horší než druhá, trápím se a přijde mi, že mě štěstí opustilo fakt napořád.

Jako, kdybych měla málo zdravotních problémů, diagnostikovali mi hypofunkci štítný žlázy. Už to mám asi dlouho, ale nikdy mi na to nikde neudělali testy. Kromě snížený funkce tam mám nějaký dva obří záněty co na ultrazvuku vypadali jako nádory, tak jsem se lekla, ale prej to jsou fakt jen záněty. Dostala jsem prášky a prej je budu jíst každý ráno do úplnýho konce svýho života. Ještě, že je malej. Protože je musím brát ráno nalačno, předělala jsem si celý rozvrh mých prášků a budu je brát ráno všechny, ať mám na den klid a večer taky.

No jsem nasraná, protože další prášek, další zdravotní problém. V mých 23 letech mě tohle přestává bavit a unavuje mě to všechno. Každej ode mě chce kdovíjaký výkony, ale víte, mně prostě z toho všeho není zrovna nejlíp. Ani psychicky a ani fyzicky…

Rozešli jsme se s F. Respektive on se rozešel se mnou. Stále ten samej problém, dvě stejný povahy, hádky. Tak už to nevydržel a před měsícem a něco se semnou rozešel. Natvrdo. Zkoušela jsem to zachránit, chtěl abych odešla, dělal i věci pro to, abych odešla z bytu. Nebyly příjemný. Jednu sobotu večer to už bylo moc, tak jsem se sbalila a fakt jsem odešla. Celou dobu balení krabic jsem hrozně brečela. George mi pomohl s těma těžkýma věcma. Sama sobě jsem nevěřila, že jsem to dokázala.

A nikdy bych nevěřila, že člověk jako F druhej den přijde. Nikdy.

A bylo pozdě tak nějak.

Trápím se dodnes.

V práci zvláštní věci, můj vedoucí přeložen pryč, jezdili jsme spolu autem. Najednou jsem musela jezdit autobusem Mladé Buky – Jičín. Čtyři hodiny na cestě denně třeba. Ráno ve čtyři vstávat a večer o půl osmý doma. Čekání v ranní zimě po prázdných autobusákách. Nakonec nová vedoucí, bossing a kdyby ty kamery měly zvuk tak věřím, že by měla problém. Řvala sprostě, stydím se za ni před zákazníkama. Šílená reprezentace O2.

Nezvládám jezdit takhle tím busem, obzvlášť s Crohnem to moc nejde. Nemůžu jíst nic, abych neměla strach. Samotný se mi to nevyplatí. 4200 CZK měsíčně v autobuse. napětí v práci. Nesneseme se, nenávidí mě, vypsali nové výběrové řízení na Jičín.

Samý problémy dokola. A všechny tyhle tři, když se dostanou v mý hlavě na jeden bod, tak je to fakt dost hrozný. Nejde myslet na nic, chce se vám brečet, brečíte, je vám zle, fakt zle vám je, no prostě hrozně.

A tak je tady ten čas jít do tý Prahy? Melu o tom měsíce a měsíce. Teď mi přijde že to nedokážu ani, já nevím, přísahám, že nevím, protože mi je hrozně. Jediný, kdy mi je fajn je, když se opiju a hraje hlasitá hudba, to mi je všechno jedno.

Jednou mi jedna super slečna psala e-mail, že mi pomůže sehnat práci v Praze, pokud budu chtít, čte ještě tahle slečna můj blog? Teď bych tu pomoc potřebovala. Pokud ano, tak prosím, aby se mi ozvala.

Ale bude trocha času, budou Natalush bathbombs snad(!) ještě do Vánoc. Do konce týdne sem chci dát nabídku, aby se stihly poslat. A budou naprosto inovované :) Tak mi promiňte, že jsem taková trepka, že nepíšu, ale jak vidíte, není co.

You Might Also Like

25 komentářů

  • Reply Bárb 05/12/2011 at 19:42

    (cozy)

    Doufám, že ti to vypsání, Nataluško, aspoň trošku pomohlo.

    Kdybys nám to řekla už dávno, tak jsme s tebou a máš daleko větší podporu a i bychom něco podnikli určitě! JO!

    A já si myslím, že ta Pha je ti stejně souzená a že tam bude dobře <3

  • Reply Adelka 05/12/2011 at 19:42

    mne je z toho strasne smutno :(
    ale chci, abys vedela, ze mas moji podporu. verim, ze to vsechno zvladnes a ze tyhle kruty zmeny budou zmeny k lepsimu. s tou stitnou zlazou teda asi nic neudelas, ale doufam, ze ti to nebude zpusobovat nejaky problemy a ze ty prasky nebudou nejak drsny k organismu.
    Zkus myslet pozitivne, no. Verim, ze praci v Praze najdes a budes stastna. zaslouzis si to.

  • Reply mary 05/12/2011 at 19:56

    stále je ešte čas aby si si to rozmyslela a namiesto prahy prišla do Krupej, je to tu super, fakt!

  • Reply Berry 05/12/2011 at 20:19

    achjo :( Hlavu hore!!

  • Reply desticka 05/12/2011 at 20:23

    Natálko, to je hrozně smutný. To je tak nefér a napiču, že se sejdou takový svinstva dohromady!

    Moji podporu máš taky, Ty jsi hrozně statečnej člověk mi přijde a věřím, že to všechno překonáš a vše se v dobré obrátí.

    V nějakým filmu říkali, že každýmu v životě spadne na hlavu určitý množství hoven a já myslím, že Ty jsi ty hovna vyčerpala, což znamená, že už bude jen líp.

    Moc Ti držím palce, ať už se vše konečně dá dopořádku a Ty začneš být konečně šťastná, třeba v té Praze. Můžeš si teď dělat co chceš, třeba utéct, nic Tě nedrží :)))

  • Reply vrtule 05/12/2011 at 20:42

    Co zkusit prodávat v H&M na Příkopech? Jsi velmi atraktivní, to je tam důležité. Stav se tam s životopisem. Platí slušně, osobní zkušenost má Cassidy.

  • Reply Zuza 05/12/2011 at 21:08

    Natálko, vím, že věta : všechno zlý je k něčemu dobrý, ti asi nepomůže, ale bejvá to tak, a když se sere, tak všechno..bude líp, uvidíš.. btw. prášky na štítnou žlázu beru taky.. už pár let a maj se brát každý ráno..občas zapomenu a nic se neděje.. není to nic zlýho, má to dneska skoro každej. já to zdědila.. njn.. zkus Prahu..co tě teď drží v Bukách? je možná čas udělat změnu :)

  • Reply Athelas 05/12/2011 at 22:07

    :*

  • Reply katie 06/12/2011 at 01:41

    taky doufam,ze ti to vypsani aspon trosicku pomohlo. mrzi me to, krasko! ale bude lip! jo! prisaham <3

  • Reply terka 06/12/2011 at 08:31

    Tak tohle bylo hodně smutné čtení:/ zní to jako otřepané klišé, ale bude zase líp, čas to spraví! cheer up!!!! mrzí mě to:/

  • Reply Joy 06/12/2011 at 08:51

    :(
    To je mi strašně líto všechno … myslim, že je čas teď jet do Prahy. Drž se.

  • Reply Lou 06/12/2011 at 09:44

    Jak zpival nohavica v nejaky pisnicce: i na posranyho hovno pada! A to je fakt k posrani! Se stitnou si nedelej hlavu ;-) Kamaradka to bere skolo od mala a zvyknes si a kdyz to budes brat, tak by to ani nemelo delat vetsi paseku. A ten zbytek se casem zlepsi, neboj! Vsichni tady v to doufame ;-) a at si pani v O2 trhne, kdyz se neumi chovat profesionalne!

  • Reply lucka 06/12/2011 at 10:07

    Natálko, co na to říct? Držím moc palce. Myslím, že je nejvyšší čas zvednout kotvy. Kdy, když ne teď? A kdo, když ne ty? :) To dojíždění do práce je hrozný. 4 hodiny na cestě, vždyt to se nedá dlouho vydržet. To už by bylo lepší najít si v tom Jičíně bydlení.. Myslím na tebe a neboj se ničeho :)).

  • Reply Kika 06/12/2011 at 10:39

    Je mi to moc líto ale hlavu vzhůru, teď už bude jen líp :) s práškama si starosti nedělej, od malička to berou moje 2 nej kamarádky a te´d i sestřenka a nic jim není, nijak je to neomezuje ;) Ber to jako možnost nového začátku – Praha čeká a kdo ví, co Tě tam čeká ;) přeju jen to nejlepší, Ty to všechno zvládneš :o)

  • Reply Jane 06/12/2011 at 11:18

    Natálko <3 já si myslím celou dobu, že ta Praha je pro tebe souzená a všechno se to otočí a bude prostě líp. Jednou na tyhle hrůzy budeš s úsměvem vzpomínat a budeš pyšná na to, jak jsi to zvládla! A já jsem na tebe pyšná stejně tak, jak s tím vším bojuješ! <3

  • Reply lucienda 06/12/2011 at 12:02

    všechno to jsou stejně znamení! Praha tě chce!

  • Reply Tina 06/12/2011 at 12:18

    Celej měsíc, nebo jak je to dlouho, sem klikám abych si přečetla nějakej super motivační, vtipnej článek. A ono ne.
    Já vím, že je to fakt klišé a nikdo v tvý situaci to slyšet nechce, ale ono fakt bude líp. Já v to věřím, protože jsem taky měla vztah – ze dne na den zkončil, ale díky tomu jsem časem poznala někoho jinýho. Měla jsem práci na hovno, pak sem neměla žádnou práci, všude mě posílali někam, už jsem to vzdávala a najednou bez hledání se naskytla příležitost a vyšlo to. Prostě fakt se to změní, uvidíš. Možná je vážně čas na pořádnou změnu. Držim palce !!!

  • Reply Dáda 06/12/2011 at 13:56

    Natálko :( to mně strašně mrzí, já mám šok… kde bydlíš?? Jsi v pořádku v rámci možností?? Vrátila si se k rodičům?? Pojď do Prahy, můžeš spát u nás na gauči klidně <3
    Dáda

  • Reply cassidy 06/12/2011 at 14:36

    Natáličko (cozy).. Fakt je to smutný. Bych se opakovala po všech přede mnou.
    Btw musím ti poslat tu krabičku, donuť mě!!

  • Reply Michelle 06/12/2011 at 17:39

    Co na to říct, úplně chápu jak ti je :-(. Ale všechno jednou přejde a všechno je jednou zase dobrý – tak buď silná ať tuhle posranou dobu zvládneš! Myslim na Tebe!!!

  • Reply Dreja 06/12/2011 at 19:42

    Dokážu si představit jak ti je, jak se posere jedna věc, tak to jde pomalu do háje všechno. Taky mi jednou všecko padlo na hlavu a úplně jsem se fyzicky zhroutila, což se odrazí i na psychice že. Ale jedna věc mi hrozně pomohla. Můžu ti někam poslat soukromou zprávu? Že bych ti to v ní napsala, když budeš mít zájem. Hrozně ti držím palce!

  • Reply nat 06/12/2011 at 20:37

    všem moc dík :) jsem ráda že vás tady mám!

  • Reply Jan 06/12/2011 at 23:10

    Drž se, ty to zvládneš.

  • Reply ai. 07/12/2011 at 22:45

    natálko, držím palce. zkusila bych v praze všechny možné hadroshopy a šminkoshopy.

  • Reply Kristýna 08/12/2011 at 13:17

    Tak to na tebe teď budu asi denně myslet. Můj táta má crohna, před pár dny ho doktoři strašili že má možná rakovinu na zbytku střev (ale nemá nakonec), chápu jaký to může být stres a váhání, zda různé věci mají vůbec cenu. Na Prahu asi už čas je, když to takhle vypadá, možná že změna i prospěje a plno věcí bys pak mohla mít blíž a nové lidi i vztahy, věřím že to zvládneš.. čtu tě už nějakou dobu a vždy jsi mi přišla silná a optimistická tak doufám, že to z tebe bude sálat i nadále :)

  • Leave a Reply