Stalo se toho hodně. Pokud sledujete fb stránku, tak víte, že jsem si zpřerážela totálně prst na noze, když jsem jela lesem dolů na kole. V pátek jsme byly na plese, nejhorší na tom, je, že si nepamatuju ani, že jsme tam přišly, natož, že jsme jely domů. Úplně, ale úplně všechno vím z vyprávění, mám jedinou vzpomínku a to tu, že venku sedím a blinkám a že mě starosta s mou platonickou láskou pak sbíraj zpátky na nohy, sundávaj mi boty a já jsem v tu chvíli hrozně ožila a šla jsem tancovat s Meďákem a vyfotila jsem se s Ilonou Csákovou a vypadám tam úplně střízlivě na tý fotce, přitom jsem hodinu zvracela a druhou hodinu jsem hystericky brečela kvůli Zélandu. Blbý XDDDDDDD Ještě před plesem jsme vypily každá dvě skleničky whiskey, dvě vína a každá ještě flašku vína, aby toho asi nebylo málo. Já jsem celej den nejedela nic, tak si to můžete představit sami. A jela jsem poprvý v životě na longboardu, docela kopec dolů, dvě promile a bylo mi na tom strašně fajn. Kdybych na plese nevypila skoro na ex Meďákoj pivo, mohla jsem zvracet až doma třeba nebo tak.
Potkaly jsme kupu děcek z Trutnova, oslavily jsme s nima narozky, donutily jsme je nekouřit, cestovat, učit se a dělat, co fakt v životě chtěj a baví je, protože nejvíc nejhorší věc na světě je, když děláte, co vás nebaví. Není prostě nic horšího. Nic.
V sobotu… v sobotu jsem celej den ležela v jedný poloze a nemohla jsem se zvednout, protože bych blinkala zase. Večer se mi udělalo trochu líp, šly jsme na večeři do restaurace a ráno, že půjdeme běhat.
Uběhly jsme 10km, já jsem doma hodila sprchu, najednou zimnice, zle a zase jsem končila úplně. Lehla jsem a tak tak jsem 4x doběhla na záchod, abych všechno zase vyblila. Takže u mě měla Kesida dost boží víkend XDDDDDDDDDDD Když jsem doblinkala a vzchopila se jako muž, šly jsme na procházku, kde jsem nikdy nebyla. Sfinga, oboustranná! Trapná jednoduchá cache v podobě krabičky zaházený.
Kesida měla šok z žáby a já jsem měla šok z ní, protože ječela, jak když vidí něco strašnýho prostě.
„Kam jdeš?“
„No k zadku!“
„No ten je na druhý straně, ne?“
„Ne, tady je zadek!“
„Có?!“
Ale jo, je oboustranná.
Pamatuju si asi tak až pondělí, kdy jsme chtěly ject fotit něco strašně super na vybraný místa dvě, kde jsem chtěla už dlouho fotky, ale užitek z toho měla nakonec jenom slečna princezna, protože já jsem byla od rána nasraná a nechtěla jsem nic. Nakonec mi napsal Dan, ať přijdu na kafe na Garáže a mě v tu chvíli trklo, že když jsem tam byla minule, viděla jsem vzadu na dvorku dost dobrej ateliér.
Takže děkuju Kesidě za tyhle boží sexy fotky! A kdo si myslí, že to nejsou boží sexy fotky, tak se hluboce mýlí! XDDD
„Máš to tady docela pod palcem!“
„No… jo no!“
Velký kafe bez cukru a bez mlíka. Dvě proužkovaný židle na sluníčku. Asi to nebylo poslední focení tam, je to tam boží. Všichni jak puberťáci. Konečně, konečně a konečně ji beru na ty moje nudle. Pamatujete si moje nudle? Jedla jsem je obden 4 roky celou střední školu a byla jsem na nich nejvíc na světě závislá a kdybych nejedla paleo, tak je žeru obden dodnes. Vydržela jsem je tady nemít celý 3 měsíce!
To jsou ony, to jsou ony! Jestli si to pamatujete, tak si pokývejte povinně hlavou takovýto jóóó sem dobrej!
Proč tam je fotka těch prášků? Protože když jsem se konečně začala vejít do boty s tím prstem, tak jsem se přetáhla běháním, šla jsem tři dny za sebou běhat 10km a moje levý koleno to nezvládlo a teďka v něm mám zánět. A taky mám zánět nervů, který vedou až do zad, takže mi při každým kroku píchlo v zádech tak, že jsem se kácela k zemi a bez zdi bych neušla ani kousek. Teď už záda nepíchaj, ale chodit se moc dobře bohužel nedá, takže neběhám a tloustnu.
Říkám doktoroj, jestli ty prášky jsou malý, že mám trauma strašný a on, že jsou. Hm, tak každej máme jiný měřítka, ale já si je teda musím šroubovat a sypat do skleničky s vodou. Ale já jako nespolknu ani antikoncepci. V podobných kalhotečkách jako na fotce výš stojím si v ordinaci, otočená zády k němu. On sedí na otáčecí židli a kouká mi na záda, pak je i prohmatává.
„Z čeho máte tu hroznou modřinu?“
„Z pátka, z plesu.“
„Aha, už se na nic neptám…“
Zadek u jeho obličeje. Skoro. On je pěknej, pan Grätz. Takovej ten sexy navoněnej taťka, co se udržuje jak může. A ještě ke všemu je prej fakt dobrej ortoped, jeden z nejlepších v okolí. Tak kdybyste nevěděli kam, tak tam.
„Můžete se překlonit?“
„No, to asi můžu…“
„A ruce až na zem!“
Půjčila jsem si od Lucie foťák, protože jsem potřebovala hezky vyfotit vosí palác na půdě a nějaký hadry na Votoč. Při tom focení nakonec vznikly i moje fotky, který jsem úplně zas až tak neplánovala. Neplánovaný jsou fajn a pak jsem si říkala, že jsem vlastně chtěla nějaký fotky vitiliga.
Vznikly tyhle 4 fotky
Vitiligo selfies!
Jenomže jak jsem seděla u těch fotek chvíli, tak začaly vznikat podivuhodný věci. Nejdřív spojování vlastního těla, potom se to zvrhlo ve fotku, u který jsme se s Kesidou málem pohádaly, kdo si ji dá jako layout na blog XDDDDDDDDDDD
No, snad mi to odpustíte. Kdybyste to chtěli poslat jako plakát, napište mi.
Je to kus krocana. I swear…
