Life & Stories

Krásný smutný den

10/03/2014

Dneska jsem celej den neležela v posteli a nelitovala jsem se. Dost dobrý. Vylezla jsem už hodně brzo ráno a začala s uklízením dalších věcí, dalších krabic s mými věcmi, kde bylo ještě asi tisíc desek a papírů z bejvalý práce, milion letáků a dokonce jsem našla i sešity ze střední školy. Mám asi padesát kilo papíru do sběru a blbostma, který by mi už stejně nechyběly jsme naplnila celou jednu obří popelnici, za což dostanu zejtra asi zjeba, protože tam fakt už nikdo nic nedá. Každopádně jsem probrala asi tak metrák věcí, který zmizely, rodiče budou mít radost, protože ty krabice žily jaksi dost dlouho na chodbě. Našla jsem pár fakt brutálních věcí, u kterých jsem se strašně smála a nevěděla jsem vůbec, že existujou. Třeba jsem na obalu žákovský knížky z devátý třídy měla obřím nápisem napsáno Nemám pigment!

Pár vzkazů od rodičů, růžový vlasy v sáčku, sbírka gum, 50kg materiálu o Natalii Oreiro (jsem schovala na půdě tajně XDDDD), spousta plakátů, lístků na koncerty, pohledů a dopisů. Nejvíc jsem se začala tlemit, když jsem našla v modrý obálce sbírku svých dětských básniček. V noci ze soboty na neděli jsem fakt strašně přesvědčovala Kesidu, že Márdi ty texty určitě píše jenom, když je fakt strašně sjetej, že jinak to není možný a hlavně není možný, aby na obloze kličkovali afgánský chrti bez drog. No, a pak najdu tohle…

Takže lidi, dá se bez drog.

Výzva na tenhle tejden zní: nebudu si kousat nehty na palcích a budu jíst striktně jenom paleo, protože potřebuju. Tak zatím držím. Mám v mrazáku 6 banánů. Protože prostě tohle a kdybych si to nedělala, tak bych určitě žrala někde nějaký čokolády z ledničky.

Ne, že bych měla ráda sladký, ale snažím se běhat a doma se trochu protahovat a na lowcarbu jaksi občas trošku hvězdičky okolo hlavy a černo, pokud moc sportuju a nejím sacharidy, takže pokud budu ten den běhat, mám právo na zmrzlinu!

Snídaně: Dvě volský voka a oběd: salát, sušený rajčata, mungo výhonky, mletý maso, opečená cibule, stroužek česneku, žlutá paprika, trochu drcených rajčat, sůl a pepř<3

Při tom obědě jsem měla fakt pocit, že jím nejlepší jídlo na světě, říkala jsem si, že si udělám zejtra lososa a ve středu zas hnedka tohle, ale to bych nesměla bejt debil a musela bych si dneska koupit mletý maso, žejo.

Paní Plamenometová a ještě pár lidí si strašně výslovně vyječeli koule do vany i přesto, že jsem je strašně nechtěla dělat. I když jsem jim říkala, že mě to fakt ničí dělat pár koulí a že budu muset drahý ingredience, když to je jen na pár, nenechali se odradit a uprosili mě. Prej nikde nemůžou sehnat tak dobrý mastný olejový! Udělala jsem teda jenom 4 druhy, protože jsem fakt na víc neměla sílu, ale jsou obří úplně brutálně. Jsou víc než jednou tak velký jako Natcakes, jedna má 200g.

Samozřejmě jich mám pár navíc, ale ne úplně moc, takže kdybyste měl někdo zase zájem o pár koulí do vany, tak jsem schopná je poslat příští týden křehce poštou na vaši adresu. Můj e-mail je vlevo a pospěšte si :)

Zcela tragicky pořád posouvám svůj odjezd do UK, protože se mi tam nějak nechce. A taky mám rozbitý kolečka na kufru. A taky se mi nechce tam přiject, sundat si sluneční brejle a říct ať se děje vůle boží. Oscar mi slíbil nějaký ubytování na pár dní, tak doufejme, že se brzo ozve a že je spolehlivej.

Mám hlad, takže si jdu lehnout k filmu, abych byla líná vstát pro žrádlo, protože je vosum a já nechci žrát ve vosum >_<

You Might Also Like