Daily Archives

18/01/2014

Life & Stories, Parties

Kuřecí ulička

18/01/2014

Tak jsem se nakonec rozhodla, že se sbalím na víkend a pojedu k Beskydě do Kralup a všechnu práci si udělám tady. Co vám budu povídat, sme toho ještě moc neudělaly XDDDDD. Říkám jí, že pokud přijedu, tak ale nikam, fakt nikam nepůjdeme, v rámci šetření a toho, že potřebujeme obě udělat plno věcí na počítačích. Nadšeně souhlasila. Co vám budu povídat2, ještě jsme doma moc nebyly.

Nápad číslo jedna: Jdeme na ples! Nemám moc ráda plesy, ale měla lístek už (byla to past) a sehnala mi taky. Takže jsem tam musela. Doma jsme si udělaly velice speciální drink, který jsme pojmenovaly ‚Lepší, než drinkem do oka‘ a pak jsme si udělaly kudrnatý vlasy a šly jsme na ples. Tomáš s Adamem měli dost už při našem příchodu, tak jsme se dostaly do nemilé situace je dohnat. Naštěstí se nám nepovedlo je předehnat. Já, nenosič šatů jsem musela mít půjčené šaty od ní, ty vole, volánky měly. Já takovej sóldžr úplně jsem měla šaty s volánkama.

Víno, vodka, fernet, podpatky, hele támhle je Natalia Peréz, paleo chlebíček, seš tlustý prase a zakouřená hospoda vedle, týpek, co miloval moje tetování a viděl neexistující detaily, lidi, který jsem do včerejška znala jen z fotek a z vyprávění (Eliška!), konec plesu, duet slávistické hymny a valčík v podání mě a Adama na vylidněným parketu, dvoumetrovej žralok, kterýho zachraňujeme a bereme do Ponorky.

Wohnouti, Horkýže Slíže a hity starý jako já. Brutální pařba bez pití dvě a půl hodiny v kuse. Nakonec zjistíme, že jsme dehydrovaní a umíráme pomalu, doplazíme se k baru pro džus, kde zjistíme, že nemůžeme a umíráme už stejně. Hádáme se o žraloka, jdeme domů, usínám ještě dřív, než si lehnu. Ale snad nikdy jsem nebyla v dokonalejším klubu, než je kralupská Ponorka. Nejvíc zevl lidi, nejlepší hudba na světě a jak nás tam bylo hodně a dávali jsme to tam prostě, na to budu vzpomínat zase dlouho, strašně dobrý. Nevim, kdy naposled jsem se bavila taky BRUTÁLNĚ úplně naplno.

Protože prej v sobotu určitě nikam nepůjdeme, tak jsme byli na brusláku. Nápad číslo dvě. Jsem v životě nebyla na brusálku, neměla na nohách lední brusle, prostě nic. Opět jsem byla v pasti a donucena. Tak nějak mi to hnedka šlo, že jsme byla schopná hrát s lidma na babu snad půl hodiny (představte si to jako ject brutálně rychle mezi stovkou lidí a honit se tam, hell yes<3) a při druhým kole baby jsem musela odbruslit tak rychle, že jsem se zasekla zoubkama o led a brutálně jsem se natáhla. 2 vteřiny úplně vyražený dech, loket v piči<333 Poznala jsem Terku, dalšího člověka o kterým léta jen slyším.

Ale nedostala jsem babu víšco XDDDDDDDDDDDDD

Docela i točím týdenní videoblog, tak snad z toho něco někdy bude. Měly jsme dneska jít na další párty, ale prej nemůžeme a máme hlad a neviděly jsme ještě druhej díl Hunger Games a chceme se vyspat a zejtra jdeme běhat a na nějaký brutální cvičení a tak.

Tož, uvidíme. Byla jsem strašně full dneska tý Ponorky, takže jsem musela napsat strašně o tom :)

Z Kralup nad Vltavou, Natála.