Monthly Archives

Říjen 2013

Life & Stories, United Kingdom Life

Možná jsi víc než sám

14/10/2013

Vzhledem k tomu, že už nepiju a ani nemůžu, jsem měla nealkoholický víkend strávený různě. Jak jsem v týdnu vyhodila všechny ty hadry, úplně šíleně prostě, tak jsem se rozhodla, že si celkově začnu prostě pořizovat jen nutný věci a z oblečení si budu pořizovat jenom takovýto, jak to milujete na první pohled, jak zmíráte, padáte,  podlamují se vám kolena a tečou vám pomalu slzy. Naštěstí nejsem z těch, co se jim líbí všechny v novym katalogu z háaemka, ale líbí se mi prostě jedna věc za tři měsíce, což je fajn. Jenže bohužel se mi zrovna stalo, že se mi v sobotu vedraly slzy do učí u tří věcí. To se nestává nikdy, ale prostě muselo v sobotu, žejo. Vy si říkáte, že no a co, jenže to bych nesměla používat standardně 400ml Lancome odličovací mlíko (tu cenu si představte) a nesměla bych ze srandy vejít do Hollisteru, že jako to projdu jako strašidelný dům (tu cenu si nepředstavujte asi radši ani).

Tak jo, o tom mlíku jsme všichni věděli dopředu, jenže jsem potkala úžasný a dokonalý indie tričko od ITCH. Ale prostě tričko triček. Nepochopili byste asi. Jsem nikdy tak dokonalý ani neviděla. A nakonec jsem potkala, naštěstí ve směšný slevě, tílko, takový na doma, ale prostě nejlepší a nejvíc inspirativní ever. Věřím, že se mi to teď zase čtvrt roku nestane.

Olizovala jsem mu chvíli bradavku.

A večer jsem měla  „rande“. Měla jsem ho mít teda už odpoledne, ale vzhledem k tomu, že jsem v noci spala 4 hodiny, tak jsem omylem usnula s mobilem v ruce a probudila jsem se pozdě. Strávili jsme spolu strašně dlouho, od osmi od večera, kdy jsem přijela na parkoviště a viděla jsem podezřelý auto, poznala jsem ho a vytrolila jsem ho přes smsku až do půl jedný do rána, kdy jsme měli už fakt hroznej hlad a jediný schopný otevřený, kde nehrála hudba byl Mekáč. Modlila jsem se, aby tam zrovna nebyl nikdo známej, ale když jsem viděla Báru, tak jsem bohužel musela zařvat na celou kuchyni její jméno, protože jsem jí asi před půl rokem příshala na smrt, že až ji uvidim v práci, že na ní zavřu XDDDDD Hm, tak blbý načasování.

„Ty vole vy ste šli na rande do Mekáče?!“

Vysvětlování Britovi, že jako samochvála smrdí jako smrdí s Bárou, která si vzala na 20 minut pauzu a šla nám křenit.

Kdyby to někoho zajímalo, tak nic nebylo.

V neděli jsme se pohádala se slovenskými bratry, šli jsme všichni společně na oběd, zavolali mi teda za pět dvanáct, že jako ve dvanáct se sejdem na oběd a já jsem ležela v posteli ještě. Ale vyskočila jsem a jela jsem nenamalovaná v culíku, lekli se mě a ptali se, jaký bylo rande. Všichni roast lunch, já dětské menu, teďka mi došlo, že tam psali, že každé dítě dostane k menu ještě pytlík ovoce a já jsem nedostala…

Proč prostě všichni Češi a Slováci musí být tak negativní a tihle dva obzvlášť. Dva staří zapšklí kojoti prostě.

„Jaký má auto?“ …odpověď… „Si půjčil určitě od kamaráda, aby tě zaujal…“
„Co dělá?“ …odpověď… „Hm, si vymyslel určitě, aby tě zaujal…“

Odešla jsem po posledním soustu. Yorkshirský pudding jsem nechala.

Humusek.

Zajímal se o češtinu, naučila jsem ho vyslovit správně pár věcí. Byl v Praze a byl i v Brně. Dneska mě ale úplně rozsekal, jsem se musela tlemit hrozně. A pak jsem ho naučila další věc a on to úplně takhle správně použil ne XDDDDDDDDDDDDDDD

Založím zde školu.

No, makám od rána od šesti. V šest jsem už smažila děckám palačinky k snídani, pak jsem měla tři hodiny extra job a pak jsem 6 hodin v kuse uklízela náš barák. Ale jako stylem hadříček, na kolena a jedem. V rámci fitness a taky, protože mám NZT a je to haluz. Nemůžu se zastavit po tom. V deset večer musím ještě ject vyzvednout princeznu od nebudu sprostá. 16 hodin akční jako prase, zapomněla jsem snídat a večeřet, whatever.