Daily Archives

03/04/2013

Life & Stories, Recenze, Trips & Geocaching, United Kingdom Life

Imagine Dragons @ O2 Academy Bristol 2013

03/04/2013

I have actually been there. I cannot believe it. I’d waited for two months.

In the morning, I went to an interview. Then I took the young lady to her friend, with whom she went somewhere where they have sea, for a week. A ticket, my mobile, money and paper GPS in my pocket and also I went to refuel for 30 pounds. I could have chosen either a shorter way around Stonehenge and Bath or up way to Swindon and on M4 to Bristol. The weather was beautiful, it was warm, and I wanted to watch the landscape so I took the way around the stones. My paper GPS didn’t fail me, although once it didn’t give me any idea where to go. Just before Bath, I drove a teeny-tiny road and I got somewhere totally bizarre…

YES. I have seen the real old English countryside, all inclusive, for the first time! Too bad I didn’t have Lucy’s camera with me, because you wouldn’t believe it and it was too far away to use my iPhone. I have never seen so much greenery and those classic stone houses built on hills. So many sheeps, small roads… I was driving about 5 miles per hour with my mouth wide open and I was just like oh my, oh my, oooh myyyy. I even stopped twice just because I couldn’t believe my own eyes and I kept thinking that there’s just a castle missing! Seriously, so typical!

So I keep driving for like 3 minutes and guess what I see, a castle XDDDDDDDDDD

The village is called Norton Saint Philip, if any of you were in the neighbourhood, you have to go there. Then there was another village, very similar. After ten minutes I saw Bath from another hill, so mouth wide open again and also some more of ooooh myyy. Like when we were in Bath for the first time. We all just stood there on the hill, not able to speak for 3 minutes.

Fakt jsem tam byla. Nemůžu tomu uvěřit. Čekala jsem dva měsíce.

Ráno jsem měla pohovor a v poledne jsem vezla slečnu ke kamarádce se kterou letěly na týden někam k moři. V kapse lístek, telefon, peníze, papírovou navigaci a jela jsem ještě pro benzín za 30 liber. Mohla jsem si vybrat cestu buď kratší okolo Stonehenge a obejct Bath nebo nahoru ke Swindonu a po M4 do Bristolu. Bylo nádherně, bylo teplo, chtěla jsem se podívat po okolí, takže jsem jela okolo kamenů. Moje papírová navigace mě nezklamala i když jednou vůbec nebyla napsaná silnice, kam mám ject. Před Bathem jsem jela na úplně maličkou silničku a dostala jsem se někam, kde jsem to vůbec nechápala…

ANO. Poprvé jsem viděla opravdovou starou anglickou countryside se vším všudy! Škoda, že jsem neměla s sebou Lůcy foťák, protože byste umřeli a na iPhone to bylo moc daleko. Takový zeleně a takových klasických kamenných baráků v různých kopcích jsem nikdy neviděla. Tolik ovcí, silniček… jela jsem rychlostí asi 5 mil/h s úplně otevřenou hubou a říkala jsem na všechno jenom ty vole, ty vole, tyyy voooole. Dvakrát jsem zastavila, abych uvěřila svým vlastním očím a říkala jsem si úplně, že tady chybí nahoře někde už jen hrad! Fakt taková klasika!

Jedu dál asi 3 minuty a co nevidím, hrad XDDDDDDDDDDD

Vesnička se jmenuje Norton Saint Philip, kdybyste někdy náhodou byli někde v okolí, musíte se tam podívat. Za vesnicí je ještě jedna skoro stejná. Po deseti minutách mě čekal zase pohled na Bath z jednoho kopce, takže znova otevřená huba a znova tyyy vooole. Jak když jsme byly v Bathu poprvé. Všechny jsme stály na kopci a 3 minuty nebyl nikdo schopný slova.

Toilet break, some texting and showing off with my ticket <3
Nějaká ta pauza na záchod, smsky a pochlubení se ještě jednou lístkem<3

How to get to the Bristol centre…
Jak se dostat do centra Bristolu…

In Bristol, I had this awesome map and I was quite fucked, so once I took a wrong turn. 1 km before the parking lot, I tried turning on the iPhone navigation that doesn’t really work and you need to keep refreshing. For once, it actually worked and it led me where I needed to! Driving in Bristol is TRAGIC. To me, it was even worse than London! I parked the car and quickly went for a walk. It was about 2 PM, warm weather, the city is amazing amazing, we need to go shopping there with my girls sometimes and also, I want to see that village again <333

However, I wanted to stand in the first row, so at 3 PM, I went to wait next to O2 Academy. And I was really the first one there. One minute later, two girls came so we started talking and waited together the whole 4 hours. At 5 PM, it was terribly cold, we were standing out of the sun, and the wind was blowing. We were all wearing just sweatshirts, what a stupid idea. The time was running insanely slowly. Security was offering me newspaper to sit on, but I didn’t want to, thanks.

And so I found out I might be too old to wait for hours just to be in the first row. It’s not how it was and it just doesn’t go so well. When they finally started letting us in at 7 PM, they let the people with premium tickets in first, so I wasn’t in the middle, but I had to push away some people at the side. What an outrage!

V Bristolu jsem byla popravdě s touto úžasnou mapou docela v piči, takže jsem si jednou zajela o kousek blbě a cca 1 km před parkovištěm jsem si zapnula tu navigaci na iPhonu, jak nefunguje moc a musíte to refreshovat a ona zrovna fungovala a dovedla mě úplně na místo! Bristol je na řízení TRAGICKEJ. Mi to přišlo horší, než Londýn!  Zaparkovat a jít se projít rychle. Byly asi dvě hodiny odpoledne, teplo, město je úžasný úžasný úžasný, musíme tam někdy ject s holkama nakupovat a na výlet a stejně chci znova do tý vesničky<333

Chtěla jsem bejt ale v první řadě, tak jsem šla ve tři čekat k O2 Academy. A byla jsem tam fakt první. Za minutu přišly dvě holky, daly jsme se do řeči a spolu pak čekaly celý 4 hodiny. V pět už byla fakt šílená kosa, byly jsme ve stínu, foukalo. Všechny jen mikiny, blbej nápad. Ten čas nejvíc na světě neutíkal prostě. Security mi nabízeli noviny, jestli si nechci aspoň sednout, nechci vole.

Zjistila jsem, že jsem už bohužel stará na to, abych hodiny čekala kvůli první řadě. Už to není to co dřív a prostě to nejde tak dobře. Když konečně v sedm začali pouštět dovnitř, tak začali pouštět lidi s přednostníma lístkama, takže jsem se kvůli nim nedostala doprostředka, ale musela jsem vyšoupnout nějaký lidi trochu u kraje! Drzost!

We are waiting :)
Čekáme :)

I didn’t get this XDDDD
Jsem nechápala XDDDD

The Good Natured were opening for them and it was just like if YYYs were playing. Regarding style, clothes, the front singer’s behaviour, just everything, it was just a copy of YYYs. But I liked them.

After six and a half hour it was finally here. The Imagine Dragons were on the stage. I was singing almost all the songs except for like two. The guys got better according to what I saw on YT, they had really worked on the show. Unfortunately, there was this big defect that they can’t play and sing well Radioactive, which is probably the most important thing ever, right XDDDDD I get it, it must be hard, but when hearing it live, it’s not really kosher. Here you can hear, how we the fans nailed it better in the beginning :)))

Jako předkapela hráli The Good Natured a bylo to, jako kdyby hráli YYYs. Co se stylu týká, oblečení a chování zpěvačky i pohybů, prostě všechno, taková kopie YYYs prostě, ale líbili se mi. Na YT mi pak nepřišli moc podobní, ale na koncertě hrozně.

Po šesti a půl hodinách jsem se dočkala a Imagine Dragons přišli na scénu. Zpívala jsem skoro všechny písničky, až asi na dvě, kluci se zlepšili podle toho co jsem viděla na YT, tak to mají promakanější. Bohužel je tady jedna velká vada a to ta, že oni prostě neumí hezky zahrát a zazpívat Radioactive, což je asi nejpodstatnější věc ever, žejo XDDDDD Chápu, jak těžký to musí bejt, ale naživo to není úplně košér. Tady můžete slyšet, jak my fanoušci jsme si to dali nazačátku líp :)))

One of my videos, where there’s this certain part of the song, when they were very enthusiastic and yes, they destroyed a drum :)) So for the rest of the gig, they had to use an audio drum.

A jednou moje video, kde je část písničky, když byli zrovna zapálení a ano, zničili si buben :)) Takže zbytek koncertu jeli na puštěný audiobuben.

I was really looking forward to hearing Bleeding Out and Demons, everything was there, so I’m the happiest person in the world. Eventually, my parents paid for the ticket, because I was telling my mum how I was looking forward to it and how I paid 50 pounds. They sent me 50 pounds and told me to enjoy the gig. I’d kill them for things like this, one can’t tell them anything, but of course, I thank them very very much :)

Dan Reynolds stopped at the microphone for a moment. He said how England is amazing and that with all the energy that’s flowing everywhere he felt like he was on some huge festival. At the end, he told us: “Guys, I have no idea how the hell you can even know us!” :)

I took pictures and videos just with my iPhone, so no big expectations. There’s this one instagram photo you could have seen on Facebook at 2 AM :))) and a few more.

Hrozně jsem se těšila na Bleeding Out a Demons, všechno mi bylo zahrané, takže jsem spokojená úplně nejvíc. Nakonec mi lístek na koncert koupili rodiče, protože jsem mamce vyprávěla jak se tam těším a jak jsem dávala padesát liber a oni mi prostě poslali padesát liber, že si mám užít koncert. Vraždila bych za tohle, člověk nemůže nic říct ani radši, ale strašně jim za to děkuju, žejo :)

Dan Reynolds se na chvíli zastavil u mikrofonu, řekl, jak je Anglie úžasná a že se cejtí s celou tou energií co všude proudí jak na nějakém velkém festivale. A nakonec říkal: „Já vlastně vůbec nevím lidi, jak vy nás sakra můžete vlastně znát!“ :)

Fotila a točila jsem jenom iPhonem, takže nečekejte zázraky. Jedna instagramová fotka, kterou jste už ve dvě ráno mohli vidět na facebooku :))) a pár dalších.

(c) my best friend iPhone 4 and me!
(c) můj nejlepší kamarád iPhone 4 a já!

After the gig, we asked for one more song and then the guys took off and we went home. I’m really too old for stuff like fighting over the playlists or running to the dressing room and demanding drumsticks. The experience was enough for me and also in my hand, I was holding one of the balloons that were flying all around the hall. I don’t even know why. Slowly I was going, I was walking away, when suddenly, from the zone above the dressing room, some guy called down to me: “Hey, you!” so I raised my head and I said: “Who, me?” and he said: “Well yeah, of course, hey you know what? Here’s a T-shirt from us.” and he threw an Imagine Dragons T-shirt for me and winked. I’ll most likely never know who he was and why he threw it to me, but okay, I have a T-shirt from ID gig and I’m happy :)

Po koncertě jsme si vydupali ještě další písničku a pak to hoši zabalili a šlo se pryč. Jsem fakt už moc stará na to, se tam prát o playlisty nebo běhat za někým do šatny a chtít paličky. Už mi stačí asi jen zažitek a taky jsem v ruce držela jeden z balonků, co lítaly všude po hale. Ani nevím proč. Pomalu jdu, odcházím, když odnahoře ze zóny nad šatnou na mě zavolá nějakej týpek: „Hele, ty!“ zvednu hlavu a říkám: „To jako já?“ a on: „No jasně, že ty, hele víš co? Tady máš od nás tričko.“ a hodil mi dolů tričko Imagine Dragons a mrknul. Asi se nikdy nedozvím kdo to byl a proč ho hodil zrovna mně, ale ok, mám tričko z koncertu ID a jsem šťastná :)

The T-shirt, the baloon and a bottle.
Tričko, balonek a flaška.

That’s my story. I’ll probably see them again in the summer. I already paid for the tickets but they didn’t arrive yet somehow. Today the weather’s nice too, I can’t speak, I’m tired and I might die. I got cold when going to the parking lot in the night, luckily the parking fee was just 5.50 pounds. When driving home, I took the road to Swindon and then all the way down to Grateley. 1 AM on the highway – cool. Costa soy latte, minus one degree outside and me and Franz Ferdinand in the car :)

Toť můj příběh. Pravděpodobně je uvidím ještě v létě, lístky koupeny, zaplaceny, ale nepřišly nějak ještě. Dneska tady je taky hezky, já nemám hlas, jsem ospalá a zemřu asi. V noci cestou na parkoviště zima, parkování naštěstí jen za 5,50 liber a domů jsem jela na Swindon a pak dolů přímo do Grateley. V jednu ráno na dálnici pohoda, Costa sojové latté, mínus jedna venku a já a Franz Ferdinand v autě :)

(Za překlad moc děkuju Haničce! Já bych udělala chybu už v první větě, jakože jenom I was there…)