Změnil se mi v Anglii úplně můj život a už jsem tady docela dlouho. Přijela jsem sem na začátku února tohoto roku a i když jsem vcelku samotářský člověk a nikoho moc nepotřebuju, někdy je můj život a asi život každé au-pair prostě smutný. Chybí vám rodina, řekla bych. Teďka měly moje děcka narozeniny, týden po sobě a viděla jsem, jak jsou od rána úplně jiní, těší se, jejich máma je objímá, dostaly krabice s dárkama a nespočet přání. Vidět takhle šťastnou rodinu je někdy těžký, protože vás nikdo neobejme, mámu máte daleko a jenom pozorujete to štěstí a radost.
Na vaše narozeniny si pravděpodobně nikdo nikdy nevzpomene, kdybyste to neměli na Facebooku. Bylo mi i smutno, když tady byl Katie přítel a celý den měli takový pěkný a pořád se tulili a tak, já vím, že to mít prostě nebudu. Budu tady sama v pracovním dnu, bude mi už 24, nikde nebudu mít barevný krabice a přáníčka, oslavu a neobejme mě moje máma. Neobejme mě Adam. Nemůžu ten den bejt s ním… možná budu brečet.
Není to jenom o narozeninách, svátcích. Au-pair vidí pořád rodinu pohromadě, au-pair se musí hodně držet, asi by neměla být úplně závislá na svých rodičích, jinak by to žádná nezvládla. Jsem jedna z au-pair, která ještě nebrečela kvůli stesku po rodině. Jednou jsem měla hrozně na krajíčku, když se mě Milan zeptal na slavnostech v červnu, jestli se mi stýská po rodičích. Úplně se mi udělalo divně, chtělo se mi brečet, stýská.
Uvidím je až na Vánoce, prostě „za půl roku“ zase až.
A pak pravděpodobně zase v létě.
(Příští týden už pravděpodobně zase začnu pracovat u druhé rodiny s babies, těším se a taky budu míň nervózní, protože budu mít víc peněz. Srpen je krutý… víc než krutý. Pokusím se sehnat ještě nějaké extra práce navíc, včetně babysittingů, protože skoro žádné nemám a je škoda prospat víkend zadarmo :) Budu se snažit víc psát třeba i o psatelných au-pair věcech a pokusím se fotit, protože poslední dobou nefotím nic. Kdybych tady měla Adama, tak byste měli hrozně moc fotek, protože on mě pořád nutí :) Zítra poslední pracovní den a potom konečně víkend…)