Daily Archives

29/07/2012

Life & Stories, Trips & Geocaching

Sázava 2012 – To nebude voda vole, to bude vodka!

29/07/2012

Tak jsem to zase nestihla napsat před Cassidovou, už mě začíná pěkně srát. Aspoň mám trošku tahák, protože bych na půlku zapomněla stejně, protože mám od vody zase šílených (fakt ale šílených jako hrozných) zážitků, failů a wtf momentů. Takže jsme vám jeli takhle z tý Sněžky téměř rovnou na pětidenní vodu. Jsem na vodu vždycky chtěla, to zkusit prostě, tak jsme jeli!

Nejdřív jsem se děsila toho, co budu jíst vůbec, ale nakonec jsme vymysleli společně všichni pro mě suchý potraviny včetně jerky a rýžových chlebů, takže jsem byla v klidu a kdybych si nedávala ty nudle, tak bych těch pět dní přežila úplně dokonale… XDDDD Byla jsem celých 27 dní závislá hlavně na suchých potravinách co mi neuškodí, takže jsem z těch blbých rohlíků přibrala šíleně moc zase a můžu si to všechno shazovat znova.

Sešli jsme se všichni ve čtvrtek na nádraží v Kralupech nad Vltavou a první co bylo, že jsme si zase namíchali náš úžasný multivitamínový nápoj, abysme nebyli nemocní. Pak jsme se s Cassidy popraly o jízdenku do scrapbooku, kluci se s náma nechtěli vyfotit na společnou fotku a tak dál.

To není moje

Když jsme přijeli do Prahy, tak jsme už tak trošku nestíhali, ale Adam prostě chtěl a musel mít Burger Kinga, takže jsme na něj čekali a čekali a čekali a pak nastal docela brutální závod na vlak, protože to trvalo hrozně dlouho. Tomáš musel vzít ty hrozně těžký tašky, co nesl Adam a prostě není možný, že jsme to doběhli se všema věcma a docela ve zdraví. Nakonec jsme byli rádi za Burger King papírovej sáček.

Paní z půjčovny lodí volá, ať si vyzvedneme lodě v devět ráno, my úplně smutný z toho, ukecali jsme to na půl desátý, takže jsme si skoro nepomohli, žejo XDDD Peťulka nás čeká už na místě, šlapeme nechutnej kopec k chatě, má pro nás buřty, jíme, pijeme a já jdu s Cass udělat do pokoje naše startovací balíčky obsahující pro každého jeho identifikační tričko, talíř a příbory, paštiku, kondom a neonovou náplast. I pasovaly jsme celou výpravu na vodáky. Adam zrušil lavičku. Já jsem pozorovala škvory v kadibuce, protože jsem si zavdala asi 1/3 buřta, že.

Společná fotka bez kluků, já na chatě v identifikačním tričku.

Jdeme pasovat výpravu na vodáky!

Pasujeme!

Nikdo nebyl nadšený.

Zrušení lavičky.

Později večer jsme všichni poctivě čekali (hrozně dlouho!) až zhasne hrad. Úplně se nikomu nechtělo ani mrknout, aby to neprošvihl. Já jsem na chvilku něco řekla Adamovi, on se otočil, já se koukla na něj a neviděli jsme to XDDDDDDDDDDDDDDD Prostě, no.

Stmívá se.

Setmělo se, leží se, spí se, vysvětluje se! A pak se jde spát…

Ráno si teda jdeme vyzvednout lodě na půl desátou, jak jsme se dohodli s paní. Lituju kluky, protože nesou fakt šíleně těžký batohy a jídlo, který má snad přes dvacet kilo. Holky jsou na tom líp, nesou stany, spacáky, karimatky a svůj batoh. Přicházíme k naší půjčovně, pán dá všem loď, konev, pytel, pádla, vesty a mějte se krásně, AHOOOJ! Čekáme ještě docela dobu na tpka, než chudák přijede z práce, kupujeme s Cass všem zmrzlinu, aby se čekalo lépe a zanedlouho už pomalu vyrážíme na cestu.

Čekáme :)

Tričko, zmrzliny!

Mi nikdy nezarostly ty dírky po mých puberťáckých náušnicích všude po ksichtě <333

Tak jedna zepředu!

Zezadu, a jedeme!

První jez byl pár metrů od našeho startu, vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu prostě, žejo. Voda dole mě docela postříkala, jak jsem byla vepředu, měla jsem mokrej celej spodek prostě, ale ještě, že jsem se nepřevlíkala. Druhej jez ani nevím pořádně, jakej byl, ale ten třetí parchant, ten nám dal… XDDDD Vždycky jsme se byli podívat na jez, než jsme jej sjeli a Tomáš říkal, že jako musíme dole hodně pádlovat rychle, že tenhle je takovej víc trošku, než ty ostatní. Dole ty vole se úplně mlela ta voda docela do výšky, viděla jsem před náma Cass, jak jim to málem potopilo loď prostě a už se tomu nedalo vyhnout, jeli jsme taky… XDDDDDDD Půl lodě vody, já mokrá od hlavy k patě, loď se nám úplně potápěla, voda v ní se přelévala ze strany na stranu, fakt dodnes nechápu, že se nepřeklopila! Skupina, co jela po nás takový štěstí neměla, dva z nich se cvakli právě dole v tom mordoru, kluci jim jeli zachránit nějaký věci rychle plavající do Vltavy.

Vlastní zážitek byl… jiný, než je tato fotka… XDDDDD

Prostě od hlavy až k patě durch XDDDDDDDDDDDDDDD

Lodě plný vody!

Vylévání vody z batohů<333

Večer jsme dojeli do kempu, který jsme vybrali a byli jsme tam úplně sami. Pokoj za stejnou cenu jako stan, jen idiot by stavěl stan XDDDDD WC a sprcha úplně u pokojů skoro, jen pro nás. Neomezeně. Luxus! Nechtějí nám dát heslo od wifi jako. Zase jíme, pijeme a docela brzo spíme. Ti parchanti, co si říkají kamarádi za mnou vyslali Cassidy s kamerou do sprchy.

Ráno se sbalíme a zase vyrážíme. V Sázavě najdeme Tesco, kupujeme hafo pečiva na den a ráno na snídani. Šnůru na lodě, párky, salámy, pivo. Prasátka na vodě. Tip na příští rok na vodu na trika. I když my jsme si na příští rok už vymysleli jinou brutalitku, kterou teda asi 100% uspořádáme, protože se nám ten nápad hrozně líbí, ale aby nám to vyšlo, tak vám zatím neprozradíme tento trip :) Večer zajedeme k Bořkoj do kempu, lidí už více, zase jdeme spát do chatičky a udělali jsme šíleně dobře, protože celou noc chcalo fakt brutálně. Večer jdeme udělat rychlý powersleep, že budeme kalit hrozně a vzbudíme se v osum ráno… XDDDDDDDD

Tohle je ještě z prvního kempu, kde jsme byli úplně sami :)

… kde večer vzniká takhle fotka prostě XDDDDDDDDDDDDDD

a pak vznikne ještě jedna, třetí den, U Bořka, vyrážíme zase XDDDDDD

Líbáme se :)

Plujeme si :)

Pocahontas XDDDD

Bohužel ten třetí den nám začalo hrozně pršet asi za půl hodiny, co jsem vyrazili od Bořka. Čekali jsme zapření pod stromama, ale za chvíli pršelo i pod nima a kapky stékaly po listech stejně na nás, takže jsme si vzali pláštěnky a řekli si, že vyrazíme prostě někam do „bezpečí“. Bezpečí se objevilo někde až po dvou hodinách šílenýho lijáku, kdy jsme si ohřívali ruky v Sázavě (!!!). Masakr prostě. Jakmile jsme zakotvili v tom našem bezpečí, tak přestalo pršet. Adam neudržel balanc na kamenech u břehu a hodil hrozný záda přímo do řeky, takže kromě hlavy byl celej úplně durch a mohl se převlíknout XDDDDDD. Úplně jsem toho byla svědkem, jak tam chudák skákal a snažil se to vyrovnat ještě XDDDDDD Za 20 minut začalo svítit slunce, takže jsme hodně rychle zapomněli na tyto kruté a zlé zážitky a zase se radovali z vody, bohužel už bez peťulky a tpka.

Takhle vypadá zmoklá slepica

Odpoledne je už pěkně, máme dobrej čas, takže vyrážíme i na zříceninu hradu, kterou jsme viděli z lodí. Cestou zpátky jdu za Cass, která si brutálně rozbije hubu v kopci, superboží zkratce, kterou našel Tomáš. Padá dopředu na hlavu, na záda, udělá kotrmelec a úplně zachraňuje foťák. Žije, padám já. Všechny to padání ohromně bavilo, takže nikdo neseřval Tomáše za zkratku XDDDDDD

Navečer dojedeme do kempu, kde si Cass rozbije tlamku podruhý, padá do bahna, už nám to je asi jedno. Došel nám džus, jdeme ho koupit úplně draze do hospody. Zavdáváme těstoviny s lančmítem a kečupem, pořád jsme hrozně hladoví. Hrajeme boží hru, ale vydržíme jen 28 karet. Dokonce jsme si konečně postavili i stany, aby se teda neřeklo. Zase prší chvíli, nateče nám brutálně do stanu, protože jsme šli do sprchy a zapomněli jsme si ho zavřít. Mokrý spacák, karimatka.

Stany postaveny!

Těstoviny. Kachny, všechny jsou moje a mám tam různý druhy a gangy XDDDDDDDDDDD

A ráno se nějak zapomeneme a vyplouváme později, než jsme chtěli. Tady ten den úplně lituju peťulku s tpkem, že nemohli ject. Snad nikde nebyla stojatá voda, prostě jen boží „peřeje“ a jezy. Samé jezy a „divoká řeka“! Úžasný. Plujeme mezi obřími kameny, děláme trošku kamikaze na některých jezech, jež si neprohlídneme a jedeme je hnedka. Obří skály, chatičky na skalách. Někdy se divíme, jak to mohli vůbec postavit. Nádhera, nádhera, peřejky, vedro, plavky, pohoda.

Pohoda až na jeden jez, kdy se za náma přiřítila skupina vodáků, začali spouštět lodě přímo s náma, já jsem v tom proudu byla ráda, že stojím a že se nekloužu po řasách a že držím z Cass jednu loď a najednou slyším „BACHA!“ a na poslední chvíli vidím, jak na mě jede naložená loď těch vodáků, protože ji neudrželi a přetočila se. Nějak prostě mám asi 2 vteřiny na to se rozhodnout, jestli skočím do jezu sama nebo se nechám sejmout lodí nebo skočím do ní nějak, ale to bych se sklouzla po řasách a ta loď by mě stejně sejmula do jezu. Tak skáču sama dobrovolně do jezu, docela pohoda, nikde jsem se nijak nebouchla o nic. Cass uplavala bota, já jsem byla stejně mokrá, tak jsem po ní pod jez ještě šla, čímž jsem zjistila, že jsem se se svým skokem trefila mezi dva brutální kameny. Thanks. Bota žije, jedeme dál.

Pořád se hrozně kocháme těma skalama. Miluju poslední část Sázavy. Miluju. Jsem snad u nás v republice neviděla nic krásnějšího. Najednou dojedeme k ceduli „KONEC VÝLETU“ a rozložíme páchnoucí věci, který se 100x namočili a uschly nebo neuschly. Čekáme na odevzdání lodí. Konečně si někdo udělal nějaký zranění! Byla jsem celou dobu nahlášená jako ZDRAVOTNÍK a prostě konečně přišel můj čas, Cass si rozřízla nohu, díky. Za 5 minut jsem se omylem řízla o plato prášků a úplně jsem měla radost, že můžu mít taky neonovou náplast XDDDDDDDDDD (speciální info pro quanti!) Polomrtví jdeme nejhorší kopec nahoru na vlak, kupujeme si z posledních sil malinovku a jedeme zpátky domů!

Lovec bílých bot v bílé pěně!

Přežili jsme to! Zase!

Záchrana na kopci. Ledová malinkovka!

My jsme pak ještě s Adamem ten večer jeli polomrtví do Krkonoš, kde jsem měla fakt hodně práce, takže jsem si naprosto neodpočinula, ale o tom asi až příště. Tak! Teďka jsem se činila já, nyní je řada na vás :)

Btw, zatím nejste moc hodní na to, aby tady byla videa z našeho sportovního týdne! A btw podruhé, snažila jsem se dát nějaké jiné fotky, než Cass, ale všechny jsou její. Ale prostě, abyste měli více zážitků s náma, no nejsu super a hodná? :)