Monthly Archives

Říjen 2011

Life & Stories, Trips & Geocaching

Petřín, první den v práci & Prague HOLIDAY!

10/10/2011

Tak jsem tady vážení přátelé.

Ale ještě než se pochlubím jaký jsem měla skvělý večer vám dlužím pár příběhů, jež se odehrály před několika dny. Minulou neděli jsme jeli úplně hrozně spontánně na Petřín. Prostě jen tak, na výlet. Měli jsme jít totiž na keše kolem Mrtvého Jezera, ale najednou volá George, ať jedeme všichni čtyři prostě do Prahy na Petřín. Bylo to docela milý takhle narychlo.

Na Petřín jsme se dostali za chviličku i když jsme nejdřív vůbec nevěděli kam jít. Znám spíš nákupní centra než památky a pěkná místa, dobře, stydím se… no a je tam druhá nejstarší cache v republice, takže… vyjeli jsme nahoru ještě s platnou jízdenkou, musela jsem nutně na záchod, takže jsem se za deset korun českých podívala na asi nejhnusnější záchody na světě, fakt díky, na Petříně opravdu reprehajzly. Koupili jsme si vstupenku na rozhlednu (i já!) a šli jsme nahoru (i já!!) ale hrozně jsem se bála a musela jsem mít u toho otevřenýho zábradlí úplně hlavu otočenou pryč, jinak bych se zbláznila z tý vejšky. Výhled parádní, poprvé nahoře na rozhledně. Potom jsme šli do zrcadlového bludiště, kde jsem se absolutně NEMOHLA odtrhnout od zeštíhlujícího zrcadla a musela jsem si tam udělat asi 10 fotek XDDDDDDDDDDD Tím jsem nasrala svého milého, ale to jsem nevěděla, že ho za půl hodiny naseru úplně absolutně <333

No šla jsem si pro tu keš. Úplně hepy jak grepy (XDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD) s HTC navigací jsem to měla pěkně 60 metrů, pak 40 metrů, pak už jen 15 metrů. Najednou jsem sama na hrozným místě jak z hororu ne. Spadlé větve, temno, listí, nikde nikdo, divný zvuky, skály. Souřadnice vůbec nesedí. Něco někde šustí, bojím se a dělám, že se hrozně děsně nebojím. Volá mi F kde jsem, za 3 minuty přijde ke mně, stojím u spadlého kmene s obří dutinou, čumím na dutinu a bojím se nevím čeho. On mě seřve, že jsem prošla bezdomovčím obývákem a že se o mně hrozně bál.

Jdeme pryč. Nakonec zjišťuju, že jsem stála PŘÍMO u keše, byla přesunutá o kousek jinam, proto mi to nesedělo, jsem hrozně smutná, že ji nemám, ale hrozně… nechápu, proč je na takovém místě. Na webu lidé píší, že jsou bezdomovci sídlící u keše neškodní, ale kdo to měl vědět. Bylo to tam jak z hororu. Půjde tam semnou někdo zítra? XDDDDDDDDD

Petřín, nejlepší zrcadlo ever XDDDDDD

Po výletě jsem usnula jak špalek. V pondělí jsem byla zaměstnancem Kiboon Electronics a.s. (O2). Konečně práce. Dostala jsem normálně pár domácích úkolů a psychicky jsem se připravovala na úterý na prodejnu a jak mě přijmou moji kolegové.

Nejhezčí chvilky na benzínce na lavičce při teplým slunci ještě a nikdo nikde nebyl… <333

Ráno jsem si na sebe vzala tričko CHYTRÝ TELEFON (nechtějte vědět co mám na zádech, připadám si s tím TEĎ JEŠTĚ jak kokot) a jela jsem přímo s mým nadřízeným na prodejnu do Jičína. Neuvěřitelný bylo, že jsme si všichni padli úplně do oka, jak kdybychom se znali dlouho už. Děláme si tam furt prdel a je to dobrý. Za tři dny už jsme byly s Káťou jak kámošky, ona kreslila kachničky, já k nim krokodýly a ona byla nasraná XDDDDDDDDDDDDDDD

Pátek ráno, cesta do práce a tričko v akci

Zmiňované kachničky a každodenní novopacká kolona…

Koloně udělám čestné místo na foursquare. Večer jsem měla poprvé od pondělí čas a neusnula jsem v osm večer. Takže jsem zaútočila na Lucii, která si to zasloužila a vytáhla jsem ji na půl pizzy. Na pizzu ji dostanete vždycky, pamatujte si to.

Bez sýra <333

Největší fail byl, když mi kus pizzy ulítnul z talíře obloukem na zem téměř před číšníky. Zčervenala jsem, začala sem se tlemit hrozně a Lucie to musela sbírat chudák XDDDDDDDDD No prostě jsem nemohla! Strašný. O víkendu jsme byli na obědě v Green Bamboo, tak jsem měla konečně po šíleně dlouhý době zase kungpao <333

Kungpao <3

Jedinečné foto <3, chápete? XDDDDDDD

Po obědě jsme jeli za mojema rodičema. Mamka upekla boží koláč mrtěoříškovej. Takže ho můj milý přítel nejedl, protože nejí oříšky. A mamka to upekla pro něj XDDDDD Tak jsem to musela sníst já. A pak mi půjčila kufr její, abych v§bec mohla ject do Prahy…

V neděli vám tak koukám na koně odpoledne a najednou mi začne kreslit po ruce, že prej to budu mít jako tetování a nesmím se hýbat, abych měla dobře odvedenou práci… XDDDDDDDD tak kde to sme jako! Tak jsem se nehýbala a měla jsem dobře odvedenou práci. Oplatila jsem mu to krabem.

Večer jsem si sbalila věci a v pondělí ráno v 5:30 hodin jela směr Praha. Měla jsem šílený štěstí, že mě vzala na Čerňák Lucky máma, fakt. Jinak bych se táhla busem, kterým se budu táhnout příští pondělí. Ráno tma jak prase. Viděly jsme hořící auto na dálnici a povídaly jsme si o mužích.

Na Brumlovku jsem to stihla úplně tak akorát jak jsem potřebovala. S narvaným těžkým kufrem. Ve školícím středisku ZIMA, ŠÍLENÁ. Svetr a šála, za chvíli polívka z automatu zdarma na zahřátí <333

Školení, školení, školení. Test. Prezenatce u tabule jak ve škole. Nějak na mě zapomněli s hotelem a pořád mi nepřišel voucher na e-mail, nakonec přišel až někde v pět hodin večer. V pět se končilo. S tím těžkým kufrem na Muzeum do ZUNO zařídit si nový účet u Chromiska. Dostala jsem vodu jako. A vynutila jsem si propisku. Utahaná splavená na hotel na Náměstí Míru. Už předem nasraná na neznámou spolubydlící…

„Vy jste jediná komu zaměstnavatel zaplatil jednolůžkový pokoj s televizí…“ JO! JO! SPRAVEDLNOST EXISTUJE! Vedle hotelu smažené nudle se zeleninou za 39 CZK. JO! JO! SPRAVEDLNOST EXISTUJE!

Snídaně v ceně hotelu. Vana větší než Mladý Buky. Skočila jsem na postel a tancovala sem tady jako. Dovolená začíná! Minimálně 4 dny sama. Mohla jsem jít čůrat a měla jsem všude otevřený dveře prostě! XDDDDDDDDDDDDDDDDD Tak nevím, ale mohla bych to uhrát i příští týden, protože mě tyhle věci hrozně pomáhají s mojí psychikou budoucí! Úplně se mi bude vesele vstávat a školit se, když budu vědět, že si večer můžu jít kadit a koukat u toho z dálky na film ne. Jupí.

Jakobypolívka a kufr v metru

No. Tak jsem se vesele ubytovala, vesele si šla do Alberta pro Ginger Beer a vodu a potom si napustila vanu jako kráva, namočila omylem ručník a poslouchala sem si hudbu, zase jsem mohla mít všude dokořán, to mám ráda.

MUCK JAKO!

A teďka tady sedím, píšu vám a doufám, že náležitě oceníte mé vrácení se i s fotkama k minulému týdnu! Většinou to nedělám a fotky mažu, nenapíšu potom. Taky je štěstí, že mám to HTC. Jinak byste neměli obrázky tady vůbec, Bárb zase potvrdí! XDDDDDDDDDDD A to nevíte, že se budu fotit každej den v zrcadle jak debil a publikovat to tady. Protože jsem hrozně šťastná a nevím proč, jak to pěkně vyšlo všechno! A zítra jdeme asi s holkama na večeři tady do toho bistra teda, tak se těším.

Btw zapomněla jsem si odličovací mlíko a vypadám jak panda a nevím co mám dělat, abych zejtra vypadala trošku normálně a neměla to všude černý okolo očí od řasenky O_o

Ok sežrala sem jeden hamburger z Mekáče. A koukám tady na ten druhej.

Teď jdu spát a když budete hodný, tak se uvidíme třeba i zítra nebo pozítří! To je výzva, co XDDDD