Fakt. Dneska uzavřeli silnici. Úplně. A dali tam takový železný ploty vysoký, že se tam nedá projít. Nemůžu jít na autobus a nemůžu nic. Musím chodit „spodem“ a to mám místo tří minut na autobus asi deset minut. A taky musím jít okolo garáží a to je nepříjemný, protože tam na mě číhají úchyláci. Třeba za měsíc a něco, až bude ráno zase docela tma – bych tam nešla viď. Takže co udělám? Chtěla jsem bejt se stavbyvedoucím kamarádka a přetrpět každodenní prach na zahradě, prášení do oken a nehoráznej hluk tater, bagrů a takový špičky šeredný co dneska vyvrtala betonový zdění u řeky, ale dneska, když mi uzavřeli MOJI ULICI kde bydlím už skoro 20 let, jsem si řekla, že takhle NE.
Tyhle fotky jsou ještě z července, to nic nebylo. Teďka máme skoro těsně před brankou díru dost hlubokou a životu nebezpečnou jako. Takže jestli mi aspoň zítra nesundají ten železnej plot a já nebudu moci projít na autobus alespoň, tak už NEBUDU KÁMOŠKA jako. Budu ENEMY AT THE GATES. Udělám tam takový čóro, že to na Ukrajině ani v Rumunsku ještě nikdy nezažili jako. Ti dělníci za to nemůžou, že se to tam staví, ale zejtra za to moct budou XDDDDDD Vám říkám, že s těma bagrama odjedou XDDDDDDDDDDD
No ne jako, ale je to síla. Vám tady bušej furt do silnice, nadskakujou doma skleničky… to by se asi ani dít nemělo ne? Musí bejt v zákonu nějaký omezení stavby takhle šíleně blízko bydlení. Vždyť já zejtra odpoledne ani nebudu moct jít k nám do branky. Půl metru od ní bude díra. No prostě bude bugr.
Mizím spát, muž se mi vrátil z Liberce, jsem na něho čekala, tak už můžu jít. Čau a držte mi palce.