Dneska jsem jela využít volný odpoledne do centra a koupit pár vánočních dárků, protože vy možná ne, ale já mám bohužel nejvyšší čas to udělat. Něco jsem našla, hrozně moc peněz pryč, protože jsem samozřejmě musela objevit něco, co jsem chtěla objevit už roky a dneska se to nějakým omylem vyskytlo na věšáku v obchodě. A to jsem si odpustila úplně dvě nejlepší věci, který jsem hned po Pyro Pet viděla. 642 things to write about a 642 things to draw! A o My White Book ani nemluvím, protože bych to nikdy nenapsala. Všechno to jsou takový věci, který se mi zrovna do tý krosny, kterou nemám, zrovna nehoděj, takže asi umřu.
Prostě tričko s číslem 88. Pořád jsem vídávala buď 87 nebo 89 a fakt mi to lezlo na nervy. A konečně dneska se to stalo. Mám tričko s číslem 88 a dokonce nebylo ani červený a ani oranžový. Jsem úplně hyperaktivní dneska, uklidila jsem si strašně pokoj, srovnala jsem si ponožky do takových krásných komínků. Byste úplně udělali „jééé“ kdybyste to viděli.
Přikládám názorné foto radosti.
Kdo se neraduje semnou, raduje se proti mně… a dneska to je oficiální. Za 14 dní udělám zase na hodně dlouho sbohem UK. No, naplánovala jsem si ale celou budoucnost po příjezdu z NZ. Mám naplánovaný i jaký budu mít dveře, kde budu bydlet, co budu dělat, kolik budu mít peněz a tak. Jak říkám, kdo se neraduje se mnou, raduje se proti mně.
Pojďme přestat brát drogy společně.
Brzo.