Browsing Category

United Kingdom Life

Jídlo, paleo a sport, Life & Stories, United Kingdom Life

Jak jsem se málem posrala v Londýně

18/06/2013

Kdo čte nerad o hovnech, nechť nečte tento post.

Nechť nečte tento blog.

Paleo mi zachraňuje život od půlky září 2012 a já jsem ho nepřestala jíst. Neříkám, že k tomu úplně držím low-carb, je to hrozně těžký a taky podle toho vypadám, ale jsem momentálně ve fázi ‚je lepší bejt tlustá a moci po jídle žít…‚ jenže vždycky, když někde výletuju, tak prostě žeru sračky jako Mekáč a tak. Většinou mi to Crohn odpouští, protože to je fakt jednou za čas a mně je i po takových věcech dobře a neletím na záchod. Jenže KFC mi neodpustil. Centrum Londýna. Silnice, domy, žádná benzínka. Jediný štěstí bylo, že jsem si to uvědomila včas. Včas = cca 15 minut před posráním kdekoli, klidně na silnici vedle auta. Nebylo by to poprvé a asi ani naposled. Nikde žádná benzínka, doprdele, fakt.

BENZÍNKA!!! Díky, bože, díky.

Out of order. Proč. Chce se mi brečet a už se potím a už se mi dělá zle. „Musíme fakt rychle najít další…“ Každá minuta je jak sto let. Druhá benzínka! Dobrý, klid, máš pořád tak 8 minut. Nemá WC pro veřejnost. Děláš si ze mě prdel vole Arabe posranej, nechce se ti uklízet hajzly, tak mě tady necháš chcípnout, kurva, doprdele!

Třetí benzínka, mám asi dvě minuty. Dva záchody, otevřený. Teplota, brečím, nesnášim KFC, 20 minut na záchodě. Jednou, podruhý, už se dá žít.

„Jdu si najít Coca Colu se jménem…“ jak kdybych cejtila, že tam někde je.

Projdu asi 30 v malé lednici, nic. Projdu asi 15 v další lednici a nic. Odcházíme, vidím ještě další lednici, otevřeme ji, říkáme, že to nemá smysl hledat naprosto, že prostě Natalie není. Lucie otočí první Colu. NATALIE. Tyvole?!

V USA prej mají Crohnaři speciální kartičky na prokázání se a podle zákona je všude musí pustit na WC, třeba zaměstnanecké, kdekoli prostě v jakékoli firmě, obchodě. Ne, že by to bylo něco úžasnýho tam bejt, kolikrát jsou ty záchody na hrozných místech, že vás musej slyšet fakt všude, ale lepší, než na námku u kašny. V České republice sdružení pacientů se střevními potížemi vzneslo návrh na takovou kartičku taky. Dokud nebude, nevrátím se. A dali by mi ji v USA?

Tenhle blog mi dává sílu a informace. Že nejsem sama kdo má zmapovaný všechny záchody ve městech, kdo je mapuje, komu je zle. Jakýkoli příspěvek o Crohnoj si na tom blogu přečtete, můžete si představit i mě. Mám stejný příběhy, stejný pocity, stejný myšlenky, stejný názory.

A taky mám od září 2012 pořád stejný snídaně. Možná si nedovedete představit jíst 9 měsíců každej den vejce, šunku, slaninu, párky, ale já nemám na výběr naprosto. Miluju ty snídaně a těším se na ně každej večer<333

Jsem úchylná úplně, ale hrozně by mě zajímalo, jestli i vy, co netrpíte žádnou střevní nemocí jste měli někdy takovej problém s dobíháním na záchod, že jste třeba něco blbýho snědli. A nebo, že jste nedoběhli (stalo se mi naštěstí jen jednou a u našeho baráku XDDD) a nebo, že jste museli na nějaký hrozný místo. Já si totiž myslím, že si to kupa lidí naprosto nedokáže představit, co je to za utrpení. Ale fakt díky paleu je mi líp o strašně moc. O nejvíc. To si taky nedovedete představit. Ani mi nevadí představa, že budu do konce života snídat vejce plus nějaký maso.

Dala bych si pizzu ale!