Našemu příběhu jen těžko uvěříte! Včera úplně brzo ráno jsme se spontánně s Lucií rozhodly, že půjdeme na Sněžku. Ale fakt jakože hodně brzo, než začne být to brutální vedro, co včera bylo. Takže jsme vyjely opravdu hodně brzo, něco po šesté. Vstávat brzo nám nevadí, naopak, máme rády obě dlouhé dny a aktivity od rána. Neměla jsem si z čeho udělat svačinu, protože to bylo všechno hrozně rychle, tak jsem si s sebou vzala Geishu a Tatianu – ty malé tyčinky, litr a půl vody, krokoměr, stopky a foťák. Když jsme přijely na Pomezní Boudy, kde naše trasa vlastně začíná, tak jsme hledaly příhodné parkoviště. Našly jsme na 2 hodiny za dvacku, na celý den za padesát a vymýšlely jsme příběh, co řekneme, že jsme přišly pozdě, když koupíme jen ten lístek za dvacet korun XDDDDDDDDDDD. A tak nějak najednou jsem neviděla tu cestu na Sněžku, kterou jsem vidět chtěla, takže padla věta: „Dobrý den, prosímvás nevíte, kde je Sněžka?“ XDDDDDD Bohužel jako vážně. Pán nám řekl, že TAM a ukázal někam do prdele <3 Nakonec jsme našly přesně tu cestu, kterou jsem chtěla jít právě minule, když tady byli Bárb a Pól, jenže byly asi tři stupně, tak jsme nešli.
Sněžka 7km nám přišlo jako docela blízko. Její špička však byla šíleně daleko. Popsala bych to něco jako známé za sedmero horami a řekami XD
A tak jsme vyšly po cestě českopolského přátelství směrem nahóru. Já jsem byla hotová už po chvíli. Dělala jsem vám cestou videoblog, jenže ho nemůžu publikovat, protože tam pořád říkám vole a nevím proč. A pak jsem stejně přestala XDDDDDDD
Tohle je asi nejhorší fotka z celý cesty XDDDDDDDDDDD
Šly jsme pořád do kopce, do kopce, já jsem zas nemohla dýchat. Já prostě nemůžu dýchat. A to prosím pěkně už nejsem takovej tragéd, jakej jsem byla, když poslední 4 měsíce sportuju, co můžu. Nevím, jestli za to může to, že jsem byla 3 týdny nemocná, pak zase né a zase jó a už jsem nebyla 22 dní (!!!) běhat. Pořád to šlo do kopce (divný) a docela i dost. Jsem tam nějak myslela, že to bude spíš rovinka a menší táhlejší kopečky, že dojedeme pod Sněžku a až u ní to bude kopec jako kráva. Omyl přátelé.
Jsem idiot a myslela jsem si, že v tomhle ďolíku jako budeme už pod Sněžkou, že prostě to vylezeme a jsme nahoře a nevím proč, když to jako Sněžka nevypadalo <3 Asi moc horko… <3
Protože bylo opravdu brzo ráno, viděly jsme různý krásný ranní kouzla přírody :)))
Tak nějak to šlo do kopce a z kopce, kopec a zkopec! Tak nevím proč jsem si myslela, že to je kus rovně… XDDDDDD Mapa z leteckýho pohledu mě zblbla. Nejhorší to bylo fakt pod tím kopcem, pod kterým jsem si myslela, že až dojedeme nahoru, že budeme strašně blízko Sněžky vrcholu. Tak jsme tam vylezly po takových odporných vysokých chodech, kde jsem zase nemohla dýchat a výhled byl k posrání – Sněžka byla ještě tak hrozně daleko!
Příšerný schody <3
Sněžka z vrcholku nějakého kopce se zoomem!
Relativně blízko Sněžky. Kdyby mi z téhle fotky udělali pohled a prodávali jej v poštovně nahoře, byl by to zaručeně nejhezčí pohled, který tam mají, asi podám návrh!
Já relativně blízko :)
Sněžka sama
Co vám budu povídat, prostě na Sněžku je to šílenej kopec, bude to tím, že je to naše nejvyšší hora, řekla bych. Další hrozný schody. Ale chtěly bychom to dát ještě jednou busem a vrátit se Obřákem do Pece a busem zase domů. Za prvé jsou cestou keše a za druhé jsou cestou keše.
Na to, že docela neleníme a něco stále děláme nám dala cesta zabrat. Možná tím vedrem ještě víc. Nahoře ale foukal super vítr. Poslala jsem 3 pohledy vyvoleným lidem, Lucie nahoře na chvíli usnula. XDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD
Já s údolím – uši zakryté kvůli větru, jsem náchylná na záněty středního ucha a když mi tam nafouká, tak mám hned problém. Takže fashion blog dneska nic moc nó
Pár metrů od vrcholku – umíte takhle přepadávat dopředu? <3
Potom jsem začala hledat Sněžka cache, jenže jsem zapomněla, kde na té mapě byla. Tak jsem si odkryla nápovědu a hledala jsem tam u toho, kde ta nápověda jako byla a byla jsem přesvědčená, že je to tam. Nakonec ji našla Lůca, která keše nikdy nehledala! Prý „hele, tamhle je asi nějaká krabička..“ XDDDDDDD Takže už vím, jak byla Bárb nasraná XDDDDDDDDDDDDD
Hledání keše. Ještě jsem měla v podvědomí, že je micro. Fail prostě, celá Sněžka!
Vrchol Sněžky
Já vítězně. Kdyby někoho zajímalo oblečení, tak jsem tohle tílko kupovala v H&M asi před pěti/šesti lety ještě s jedním pruhovaným <3
A vítězně obě <3
Výlet to byl super i když občas se to člověku chce vzdát. Chtěla bych tam letos ještě jednou. A na jaře, až bude tát sníh a poteče všude těma cestičkama a potůčkama. Zpátky jsme šly docela rychle, bolely nás nohy, bály jsme se, že budeme mít botičku na autě :)
Celkový počet kroků: 23 716
Počet kilometrů: 16,87
Čas: 4 hodiny a 29 minut