My si vždycky na Plurku na něco vzpomenem a pak z toho uděláme hroznou mánii si sami pro sebe a nemůžeme ani dejchat ani žít z toho. Teďka jsme se zas rozhodli hnout se scrapbookama, tvořit je a tak. Protože jsem člověk nechutně líný na tyhle věci, tak žádný ještě nemám. A myslela jsem, že ani nebudu… ale budu. Dneska jsem objevila obchod, kde mají takových šílených věcí (naštěstí teda budu zůstávat u hodně velký jednoduchosti bez knoflíčků a bez mašliček, jinak bych se nedoplatila. Jako nejvíc revoluční se zdá být kus krajky!) že jsem málem umřela. Prostě chudák Pivana úplně, byla jsem tam 50 minut! Celých padesát minut jsem chodila a koukala co potřebuju. Potřebuju jedny pozadí, ale stojí to 15 liber a to nevím jako. Mimo to tam bylo šíleně krásných kýčů, který prostě musím mít. Musím mít ve svým pokoji u rodičů v ČR na poličce to HOME. Prostě musím. Takže jsem ode dneška začala silně uvažovat o tom, že poletím do ČR s kufrem. Ano, chtěla jsem letět jen s příručním, ale budu muset s kufrem. Možná lepší, protože z Rock for People rovnou do Prahy a pak výlety… asi stejně potřebuju víc oblečení…
No ale tak teďka vám povím svůj příběh.
Inu rozhodla jsem se tedy, že scrapbook ano. Začátek prostě by byl někdy nedávno, prostě pohádkový rok 2012, Anglie, návštěvy Česka… super prostě scrapbook na památku. Fotky, poznámky, lístky z kina, vzpomínky. Nějak jsem přímo nehledala desky nebo sešit, ale jednou jsem omylem vlezla do jednoho obchodu a měla jsem naprostý, ale naprostý zatmění mozku. Viděla jsem nejvíc nejhezčí sešit na světě, absolutně nepraktickej na vytvoření těchto vzpomínek. Ale prostě se to nedalo a najednou semnou seděl doma na posteli a já jsem v tu chvíli řekla jenom achjo.
Takže nic. Nemáme prostě vhodný sešit. Drahý byl, krásný je, je mi k ničemu. Takže jsem začala hledat pěkný sešit z kroužkama, protože samozřejmě se to bude plnit a hlavně vrstvit, normální sešit by nešel zavřít nakonec. Potřebuju kroužky, určitě kroužky… tak víte, co jsem udělala? Kromě toho teda, že jsem si i rozmyslela vzorek sešitu, protože stejně nakonec skončím u všeho černýho (nevím proč, ale jsem pak nejvíc spokojená…) Koupila jsem si ten samej s černýma deskama XDDDDDDD Ne, kecám. Podobnej, ale ne stejnej. Na první pohled by to vypadalo, že jsem fakt megadebil, ale vymyslela jsem to prostě celý dopředu.
Protože jsem fakt potřebovala černej a bez linek a prostě takovej ten můj, tak jsem si koupila takový, kde můžu vytrhat pár stránek a nic se mu nestane a já tam můžu vrstvit a kupit a stejně půjde docela dobře zavřít… takže už jsem začala s vytrháváním, dělá se mi tam krásná mezera a asi vytrhnu každý druhý, uvidíme :) Takže jsem úplně hrozně spokojená se sešitem, fakt nejvíc, prostě pro mě nic lepšího není na světě, než všechno černý. Takže bude scrapbook od tý doby, kdy jsem happy! No není to překrásný?
Krmím malýho Ozzyho, musela jsem se vám vyfotit, jakej jsem dement, když sem se ráno viděla a udělala jsem si radost do auta hroznou <333
Tak to je prosím on, můj první nepraktický, ale nejhezčí sešit na světě a na druhém obrázku vidíte můj veselý nový scrapbook
Dělání prostoru, pár věcí do začátku
Mimochodem jsem dneska zkusila asi po pěti letech kreslit něco. Absolutně bez úspěchu, spíš k pláči. Úplně k pláči. Byla jsem z toho fakt smutná, dřív jsem kreslila a malovala úplně pořád, nebylo to kam dávat… a dneska, když jsem měla poprvý po takový době fakt náladu, tak prostě nic. Hrozně zklamaná jsem a to jsem si koupila skicák minulej tejden, že jako budu.
Vůbec jsem se tak rozhodla ve volným čase dělat všechno, co mě baví, bavilo, chci dělat a pak to takhle vybouchne na tom, že to vlastně už neumím. Dávám to ale za vonu tužce, protože máme doma jen tvrdý a já potřebuju měkkou…
Skicák, ještě pár papírů na tvoření a momentálně nejoblíbenější tužky na psaní :)
Moje kýč HOME do pokoje, nebyla u toho nikde cena, musím znova. A neodolala jsem těžce dneska v TOPSHOPU♥
Mám šílenou hromadu videí, která začala a nepokračují. Třeba jsem prostě něco točila, že ani nevím proč nebo jsem si myslela že bude videoblog a nakonec nebyl. Na nic to nenavazuje, je to z mnoha dnů a mnoha situací, pořád přemýšlím, jestli to nedám dokupy do jednoho jen tak prostě kdyby to někoho zajímalo, ale bylo by to takový zmatený asi no.
Taky nechodím vůbec hledat krabičky, hlavně, že jich mám plno uloženo i offline. Hrozná jsem, líná jsem a ještě ke všemu tlustá, protože jsem hrozně dlouho nebyla běhat kvůli tý angíně (hrozně se bojím, aby se to nevrátilo) a protože jsem dneska měla oběd v Mekáči!