Je to nahovno!
Jack Daniels a Crohn se včera těžce pohádali už asi v žaludku, předpokládám a já jenom doufám, že mi Bůh fakt odpustí to, že nejblíž byl jenom hřbitov… ano, před půl čtvrtou ráno jsem z podchodu uprostřed kruháče utíkala na těch hrozně vysokých botech někam do tmy, ale fakt tam byl jenom hřbitov. A taky děkuju docela, že jsem šla sama, protože tohle by asi nikdo moc nepochopil. Taky děkuju, že na tom hřbitově nikdo nebyl a nepřišel a asi mě neviděl.
Těžký to život.
Tančily jsme s děvčaty od 11ti do tří do rána. Nonstop prostě, jak jinak. Pak přišel nějakej Pól Finč a tvrdil mi, že je Ital. Tak mu říkám, ať mi řekne něco italsky, načež se urazil, že mu nevěřeim, tak jsem mu řekla, že Caio pizza a šla jsem pryč. Což mi připomnělo moji švédštinu, IKEA prostě. „Budeme pořád na všechno říkat IKEA!“ Jsme děcka. Jsme pořád nehorázně pubertální děcka, nechápu, proč mi bude 25 v září. Hlavně, já vůbec nechci bejt ještě dospělá jako fakt takováta dospělá.
James Bond mě obejmul při odchodu z Life. Je strašně cute, ale víte, co si myslím o Britech. Nehledě na to, že těsně před mým odchodem z klubu začali hrát TU písničku a já jsem si nebyla tak úplně jistá, jestli jsem dostala XX tak úplně z hlavy. Pravděpodobně ne. Zmrdi to jsou, zmrdi!
Megazmrdi.
Dneska neděláme nic prej. Nikdo nemá čas, až odpoledne a to se mi nechce, vůbec. Zejtra prej jedeme někam. Nevím ale, na co mám dneska náladu. Mám dobrou jako, fakt že mám, ale nevím na co přesně.
Jdu něco dělat teda.
Fakt to sou zmrdi prostě.